Mistrovství Čech mládeže 2019

: Kategorie: Turnaje; Napsal Jiří Havlíček 17. 11. 2019 19:01; Zobrazeno: 1630 krát

V letošním roce se mistrovství konalo v Příchovicích u Kořenova poblíž Harrachova od soboty 26.října do soboty 2.listopadu. Z naší univerzity se na mistrovství vydala dvanáctičlenná výprava. Sestávala se ze sedmi svěřenců, čtyř rodičů a jednoho trenéra.

Mistrovství Čech je jeden z nejzajímavějších turnajů v roce. Účastníci odehrají devět vážných partií a pak mají jedinečnou možnost si tyto partie rozebrat s některým z profesionálních trenérů. My využíváme v drtivé většině zkušenosti mezinárodního mistra Richarda Biolka, protože většinu našich svěřenců zná z našich letních soustředěních a Láďu a Sebíka trénuje individuálně.

Dalším bonusem mistrovství je, že se koná vždy v době státního svátku 28.října a děti tak toho nezameškají moc ve škole. V tomto roce to byly pouhé dva dny. Není to ale tak jednoduché, jak se zdá. Dívky to mají sice snadné, těm stačí, aby se přihlásily. Zato hoši se musí do turnaje probojovat z krajských přeborů. Počet postupujících z krajského přeboru se přitom pro každý kraj určuje na základě počtu registrovaných dětí v tom kraji v dané věkové kategorii.

V nejmladší kategorii U12 (hoši i dívky hrají společný turnaj, vyhodnocují se ale zvlášť) jsme měli jediného zástupce Huga Tůmu. Hugo byl v 82 členném startovním poli 64.nasazený hráč. Se ziskem 4½ bodu z 9 partií obsadil Hugo nakonec 39.místo. Opticky to vypadá velice dobře, ale všichni víme, že pokud by se Hugo šachu náležitě věnoval, pohyboval by se v jiných místech tabulky.

Nejpočetnější zastoupení jsme měli v kategorii U14. O postup na mistrovství ČR (postupuje prvních 8 v pořadí) usiloval Kája Švejda. Kája byl v 74 členném poli 42.nasazený a se ziskem 5 bodů obsadil konečné 30.místo. Proto může být Kája se svým výkonem spokojen. V této věkové kategorii je již obtížné uspět. Žáci v tomto věku již dokáží samostatně pracovat a tak se nůžky mezi těmi, co si to již v hlavě ujasnili a doma pravidelně pracují a těmi, kteří chodí pouze na kroužky, nemilosrdně rozevírají. Pak dochází i k tomu, že mezi prvními nasazenými a posledními na startovní listině je propastný rozdíl 800 Elo bodů.

V této kategorii startovaly i tři naše dívky. Nejvíce se dařilo Daniele Nagyové, která se ziskem 5 bodů obsadila konečné 29.místo, čím potvrdila své nasazení. Mezi dívkami obsadila Daniela hezké 5.místo z celkem 23 zúčastněných dívek. Na celkovém 34.místě se také se ziskem 5 bodů umístila Beáta Havelková. Ta byla 54.nasazená, takže si proti nasazení polepšila. Mezi dívkami skončila Beáta na 7.místě, což je také pěkné umístění. Třetí účastnicí byla Laura Čermáková, která má daleko méně zkušeností, než Daniela a Beáta a to se samozřejmě projevilo. Laura získala 2½ bodu a obsadila 68.místo. Její výkony v několika partiích se mi hodně líbily a jsou příslibem do budoucna.

Pikantní byly v této kategorii vzájemné souboje mezi našimi svěřenci. A vůbec si nic nedarovali zadarmo. Beáta se utkala s Danielou a Laurou a Laura s Beátou a Kájou. Smírně, tedy remízou skončilo jediné derby v 6.kole mezi Danielou a Beátou. Přitom se jednalo o nejdelší partii tohoto kola, která trvala 4 hodiny a 40 minut! Nakonec vznikla zajímavá koncovka, kde měla Beáta střelce a tři pěšce a Daniela věž. Beáta se snažila, ale tuto výhodu v bod nepřetavila.

V kategorii U16 jsme měli jediného zástupce, a to Zdeňka Chvala. Zdeněk byl 25.nasazený z 72 startujících. Zdeněk nakonec obsadil se ziskem 5 bodů 34.místo. Zdeňkův výkon byl poznamenán jeho zdravotní indispozicí během turnaje. To často vedlo k tomu, že dosáhl s ratingově slabším soupeřem lepšího postavení a pak se smířil s remízou. Posledním účastníkem byl Láďa Nagy, který startoval v FIDE Openu, kde byl 4.nasazeným z 16ti účastníků. Jednalo se ale o silný turnaj, kde prvních 11 hráčů mělo rating nad hranicí 2000 Elo bodů. Láďa skončil nakonec na slušném 6.místě, když v několika partiích doplatil na problémy s časem.

Jako trenér jsem s výsledky naší výpravy spokojen. Člověk musí být realista a v šachu se zázraky prostě nedějí. Ovoce sklízejí jen ti nejpilnější a k těm mají naši svěřenci dost daleko. Zato musím ocenit přístup našich svěřenců k turnaji. Šachy jsou hodně náročné na soustředění a až na Huga všichni ostatní hráli své partie většinou déle než 3 hodiny. O rekordní partii Daniely s Beátou jsem se již zmínil. A to Laura prohrála jednou dokonce na čas (přitom v té partii soupeře pěkně přehrála). Také Láďa dostal mat v jedné partii poté, co hrál 20 tahů na půlminutě, přitom kdyby se mu podařilo vyměnit dámy, měl by lepší koncovku.

To svědčí jak o bojovnosti, tak o zodpovědném přístupu k vedení partie a na tom budeme dále stavět. Pokud by si někteří naši svěřenci odnesli z mistrovství poznání, že pokud chtějí v šachu něčeho dosáhnout, musí přepnout na jiných rychlostní stupeň, byla by to paráda. Přitom nejde jen o šachy. Těžká 3-4 hodinová partie je ve skutečnosti vynikajícím tréninkem mozku, kterou nic jiného nenahradí. Šachista si při hře intenzivně rozvíjí představivost, intuici, fantazii, ale i konkrétní propočet. Selský rozum, schopnost improvizovat, analyzovat situaci je v životě daleko důležitější, než se nabiflovat sousty informací, které si dnes stejně během pár vteřin najdu na internetu.

Účast na takové akci není jen o hraní partií. Probíhá to takto. Odehraje se kolo. Po nalosování dalšího kola, kdy známe soupeře našich svěřenců, nastupuje pan Nagy a stahuje partie soupeřů našich svěřenců a zašle je trenérovi. Poté absolvují děti doplňkový relaxační program s rodiči a trenér prochází partie soupeřů a rozhoduje se, jakou přípravu absolvují svěřenci před partií. Po návratu z programu s rodiči absolvují děti přípravu dle dohodnutého harmonogramu a jdou včas spát. Takto to probíhá stále dokola. Většinou to končí tak, že jako trenér nevytáhnu celý týden paty z hotelu.

A jak to bylo konkrétně v tomto roce? Naše výprava bydlela na dvou místech, cca 500 metrů od sebe. Já jsem bydlel v hotelu, kde se hrálo, společně s Kájou a Zdeňkem a to kvůli tomu, abych se bez problémů mohl zúčastňovat rozborů partií po jejich odehrání. Zbytek výpravy bydlel v druhém, značně lépe vybaveném hotelu. Tam naši svěřenci dvakrát navštívili bazén a vířivku ve wellness. Skoro každý den absolvovaly děti nějaký výlet, který organizovaly paní Čermáková a paní Davidová. Ty ostatně každý den, když děti hrály kolo, absolvovaly pochod 12km.

Děti se tak podívaly na rozhlednu Štěpánku (tam si vyzkoušely chůzi na chůdách), lesopark U čápa, na Bílou skálu, k Harrachovským můstkům a Havelkovi se podívali i do Liberecké ZOO, kde viděli bílé tygry a nedávno narozené mládě žirafy (k velké radosti Honzy Havlíka). Na všech výletech přálo výletníkům počasí, takže si je užili. Ve volných chvílích hrály děti na pokoji hru Halali nebo Cestu koření. Rodičům nezbývá než poděkovat za zajištění perfektního zázemí pro děti. Další poděkování patří panu Nagyovi za stahování partií a také za fotodokumentaci. Stejně tak IM Richardovi Biolkovi za přípravy Ládi a Danušky na partie.

Ještě něco k pořadatelům. Zaznamenal jsem celou řadu výhrad. Pokoje na našem hotelu nebyly nic moc, chyběl mi tam především stolek a židličky, kde by se dalo pracovat s šachovnicí. Zato sociální zařízení a sprchový kout byly evidentně nové. Nepříjemné bylo i to, že po 21 hodině a i přes den si nebylo kam sednout a zahrát si nějaké hry či si jen tak popovídat. Pak docházelo k tomu, že na některých pokojích byl hluk třeba až do 2 hodin do rána (trochu nepochopitelně byli původci dospělé doprovody). Také byly stížnosti na špatnou viditelnost na některých šachovnicích a na nepříliš nápaditou stravu a především malé porce. Naopak velice si chválili stravu v druhém hotelu, ta byla ale v jiné cenové relaci. Ale ani v druhém hotelu nebyl prostor pro společné posezení. Avšak kritizovat je snadné, pořádat akci takového rozměru není vůbec jednoduché. V prvním kole výběrového řízení se žádný pořadatel nepřihlásil a tak si myslím, že můžeme být rádi, že se mistrovství uskutečnilo a je třeba chápat, že pořadatel musel v určité míře improvizovat.