Infarktový postup na MČR družstev mladších žáků

: Kategorie: Turnaje; Napsal Jiří Havlíček 28. 4. 2019 11:43; Zobrazeno: 1939 krát

V sobotu 27.4. proběhl Krajský přebor družstev mladších žáků. Hrálo se v příjemném prostředí Kulturního domu v Písku. Kromě medailí se hrálo o postup na Mistrovství ČR, který měla zajištěna družstva na prvních dvou místech. V každém týmu muselo nastoupit 6 mladých šachistů narozených v letech 2007 a mladších a zároveň musela být v týmu alespoň jedna dívka a dále „mladý“ hráč narozený v roce 2010 a mladší.

My jsme na tuto zajímavou soutěž vyslali celkem 4 týmy, i když jsem oslovil mladé šachisty pro celkem 7 týmů. V minulosti jsme tuto soutěž několikrát po sobě suverénně vyhráli, avšak v tomto roce byla naše pozice odlišná. Lídři „A“ týmu tuto sezónu výrazně zvolnili (přijímačky na gymnázia, …) a navíc jsme nebyli kompletní, přičemž za dívku jsme neměli rovnocennou náhradu. Vítěz turnaje byl předem znám, protože hlavní favorit VŠTE nenechal nic náhodě a nastoupil příkladně v plné síle. Dalším silným hráčem byl tradičně ŠACHklub Tábor, který byl navíc posilněn o hosta a jeho tým byl vyrovnanější než náš. Nicméně to neznamenalo, že to zabalíme a nebudeme bojovat.

Úlohou našeho „B“ týmu bylo občas vystrčit růžky a pozlobit favority. Týmy „C“ a „D“ jely vyloženě na zkušenou, protože byly prakticky celé složené s mladých šachistů ročníků 2010 a mladších, takže jejich čas teprve přijde a zde získané zkušenosti se jim určitě hodí. Týmy „C“ a „D“ navíc neměly v sestavě dívku, takže hrály bez nároku na postup, avšak to při minimální zkušenosti týmů stejně nebylo reálné. Protože o medaile bojoval jen „A“ tým a ostatní přijeli sbírat zkušenosti, má smysl hodnotit jen tým „A“. Členům zbývajících týmů patří velké uznání za odvahu a velice často předvedené statečné i zajímavé výkony a i výsledky.

V turnaji startovalo celkem 9 týmů, což je oproti předcházejícím letům značný úbytek a je to škoda. Proto byl zvolen systém každý s každým na 9 kol, přičemž hrací tempo bylo zkráceno na 2 x 15 minut + 5 sekund za každý provedený tah. To znamenalo, že každý tým odehraje 8 kol a v průběhu turnaje bude mít v jednom kole volno, což se hodilo, protože toho mohly týmy využít k obědu v místní restauraci.

Naše týmy měly následující sestavy:

Tým „A“
Smola David, Smola Jan, Tůma Hugo, Bruce Jakub William, Svítil Adam Bedřich, Melkesová Violeta

Tým „B“
Postl František, Melkes Matyáš, Plecer Adam, Gregor Alexandr, Pešek Petr, Bendová Julie

Tým „C“
Vojvodík Viktor, Scheichl Vojtěch, Břešťák Pavel, Dumyshynets Nazar, Zoubek Jindřich, Karvánek Šimon

Tým „D“
Valenta Martin, Krejčí Dárius, Ližbetin Peter, Lakatoš Attila, Tauber Jan, Rezek Adam

První čtyři kola se nic zajímavého nedělo, tým „A“ coby favorit ve svých utkáních zvítězil, i když ve 3.kole ho pozlobil náš „C“ tým (porážka „pouze“ 2:4 je pro „C“ tým určitě dobrá vizitka). Bohužel nic zajímavého se neudálo ani v 5.kole, když náš „A“ tým zcela jasně podlehl favoritovi VŠTE „A“.

V dalším kole nás čekal nepříjemný soupeř VŠTE „B“, který dokázal vzít body dalšímu favoritovi ŠACHklubu Tábor „A“. Zápas jsme naštěstí zvládli a vyhráli 4:2. Hned v dalším, 7.kole nás čekal „zápas pravdy“ s horkým kandidátem na postup ŠACHklubem Tábor „A“. V zápase jsme hned od počátku tahali za kratší konec. Během 2-3 minut po zahájení přišla Violka, že prohrála. Prohrál i Adam Svítil, což se dalo čekat, protože jeho daleko zkušenější soupeřka drtila jednoho soupeře za druhým a Adam byl teprve na svém druhém turnaji. Zkušenosti se prostě počítají. Vážné už bylo, když se zahájení nevydařilo Honzíkovi a jeho situace byla beznadějná. Prohrávali jsme tedy 0:3 a bylo zle. Nepříznivý stav korigoval Kuba, který měl o figuru víc. Po nepřesnostech soupeře, který mu situaci ulehčil tím, že vyměnil všechny těžké figury (dámu i obě věže) a přehlédl možnost získat díky vazbě figuru zpět, mu nečinilo problém dosáhnout vyhrané koncovky. Další bod přidal David, který stál lépe, měl prostorovou převahu v centru a mohl úspěšně zaútočit na královském křídle. David si vybral nástup v centru a i to stačilo k výhře.

Prohrávali jsme tedy 2:3 a dohrával Hugo. Jeho soupeřka ho přehrála a Hugo tentokrát bojoval jako o život. Jeho soupeřka měla dva spojené volné pěšce na sloupcích „g“ a „f“, aktivní věž, jezdce i krále, Hugo měl volného pěšce na sloupci „a“, aktivní věž i jezdce, ale pasivnějšího krále. Soupeřčiny pěšci pokračovali nezadržitelně do dámy a Hugo hrál v této fázi partie hodně vynalézavě. Už dlouho jsem ho neviděl hrát tak zodpovědně (většinou zapne nadzvukové motory a začne blicat). Soupeřku stálo dost času, aby prosadila své záměry a nakonec se jí to i podařilo. Dostala se ale se svým časem pod 10 sekund do konce časového limitu a to při přídavku 5 sekund za každý tah při ne zcela elementární pozici není zrovna dvakrát příjemné. Bohužel došlo k nehodě, a Hugova soupeřka v časovém presu spáchala druhý nepřípustný tah a ve vyhrané pozici proto prohrála. Nesla to velice těžce a všem jí bylo určitě líto, ale šachy jsou někdy dost kruté. Konečný výsledek 3:3 byl po špatném začátku tak trochu malý zázrak.

Když jsem si teď pročítal propozice MČR a zjistil, že na této vrcholné akci prohrává až dokončení třetího nepřípustného tahu, tak si říkám, že někdy opravdu není vhodné být papežtější než Papež. U turnajů, kde je povolen start i neregistrovaným šachistům bývá zvykem, že prohrává až třetí nepřípustný tah. A to je na MČR hrací tempo 2 x 25 minut + 10 sekund za každý provedený tah, což je daleko méně náročné na čas než tempo 2 x 15 minut + 5 sekund na tah. Můj návrh na inkrement 10 vteřin u všech rapidových turnajů na krajské úrovni bohužel neprošel a teď jsme na tom paradoxně vydělali.

V posledním, 8.kole, nám stačilo k zisku stříbrných medailí a tím i překvapivému postupu na MČR porazit táborské „béčko“. V 9.kole měl náš „A“ tým už volno. Bylo ale jasné, že táborští budou chtít podpořit svůj „A“ tým a nedají nám nic zadarmo. Zápas se pro nás začal vyvíjet dobře. Výborné bylo, že vyhrála Violka. Naopak prohrál Adam, protože opět narazil na daleko zkušenější soupeřku. Přesvědčivě vyhrál Hugo a také David, který dal mat. Partie se nevydařila Kubovi, který prohrál. Vedli jsme 3:2 a stačila nám v poslední partii remíza, abychom skončili na druhém místě. Naopak výsledek 3:3 posouval na druhé místo ŠACHklub Tábor „A“, protože měl vyrovnanější tým a tím i lepší skóre. Poslední dohrával Honzík a dostal proto pokyn nabídnout remízu, kterou jeho soupeř samozřejmě odmítl, ale zkusit jsme to museli.

Pak se ale začaly dít věci! Oba soupeři měli těžké figury (dámu a věže), Honzík bělopolného střelce, jeho soupeř černopolného střelce, tedy takový stav materiálu, který vyhovuje útočící straně. Honzík mělo pěšce více, jinak byla pozice materiálně rovná. Jak už to bývá, tak jeho soupeř hned po odmítnutí remízy spáchal poziční chybu, když si tahem g2-g3 oslabil bílá pole kolem svého krále. Toho mohl Honzík okamžitě využít standardním manévrem Sc8-g4 (měl dámu na „g6“ a tímto tahem by napadl bílou dámu na „d1“). Po ústupu ohrožené bílé dámy by zahrál Sg4-f3 (tohoto střelce by mu chránil jeho pěšec na „e4“) a pak by následoval manévr Dg6-g4-h3 s matem na „g2“. Toto Honzík bohužel neviděl a tak se partie ubírala jiným směrem.

Nakonec dosáhl Honzík stejně výrazně lepšího postavení. Měl svojí dámu na poli „h3“ a střelce na poli „b5“. Jeho soupeř měl věž na „c7“ a zahrál tah Db1 s tím, že pohrozil Honzovi matem na „c8“, protože jeho dáma bránila Honzovo králi utéct přes pole „h7“. Honzův soupeř ale přehlédl, že pole „c8“ kontroluje Honzíkova dáma z pole „h3“. Proto Honzík zahrál chladnokrevně Ve8-e2 a naopak to byl on, kdo hrozil matem na poli „g2“ (jeho soupeř předtím zahrál tah f2-f3, takže teď struktura pěšců před jeho králem byla nyní f3-g3-h2). Tomu soupeř zabránil tahem Db1-f1, avšak přehlédl, že dostane jednotahový mat Dh3xh2 mat. K velkému úžasu všech přítomných ale Honzík zahrál Ve2-g2+ (šach) a díky tomu o tuto věž přišel a byl okamžitě prohraný. V tuto chvíli postupoval na MČR ŠACHklub Tábor. Šel jsem to říci ven členům týmu, protože jsem si myslel, že je hotovo.

Když jsem se vrátil k partii, tak jsem opět nevěřil svým očím. Honzíkův soupeř měl pořád stejnou pěšcovou strukturu před svým králem, jeho černopolný střelec byl na poli „h4“ (tedy zcela mimo hru) a jeho dáma na poli „h3“ a Honzík dával soupeřovo králi, který stál na „g1“ šach dámou na „e1“. Jeho soupeř mohl představit dámu na „f1“, ale tu by mu Honzík vzal s matem (pořád měl svého bělopolného střelce na „b5“). Proto soupeř uhnul svým králem na pole „g2“, avšak potom přišlo De1-f1 mat. Honzík nakonec zázrakem vyhrál i s věží méně. Zápas jsme vyhráli 4:2, celkově se umístili na 2.místě a nečekaně postoupili na Mistrovství ČR. Byl to pořádný adrenalin, který v šachu nastává dost často. Z tohoto konkrétního případu je patrné, že i nejpopulárnější sporty u nás jako fotbal, hokej a další, jsou oproti šachu většinou nuda. V šachu jsou ve spojení s časem často situace, které by se daly přirovnat k basketbalu, když tým dá koš z poloviny hřiště v poslední vteřině zápasu a otočí skóre.

Závěrem našemu týmu blahopřeji k postupu. Zvláště pak děkuji všem rodičům, kteří přivezli své děti na turnaj, a doufáme, že se přesvědčili, jak je důležité se co nejvíce zúčastňovat turnajů. Děti, které jezdí na turnaje, začínají mít zájem se něco v šachu naučit. Formují také svůj charakter, protože se učí vyrovnávat se s porážkami a zároveň se přesvědčují, že zadarmo se žádné úspěchy nedostaví. A to využijí nejen v šachu. Proto doufáme, že se se všemi setkáme na dalších našich akcích.