QCC Šachová Univerzita

Parádní kousek v 3.divizi dospělých

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Soutěže

Napsal Jiří Havlíček 19. 12. 2016 22:54

Zobrazeno: 2693 krát

Pořád jsem nevěděl, jaký titulek pro článek zvolit. Co ale dodat k tomu, když mladičký tým (ročníky 2003, 2008, 2007, 2007 a 2008) sesadí z prvního místa doposud neporažený tým v soutěži dospělých, a to zcela po zásluze. Žádné náhody, hrubé chyby či přehlédnutí, prostě je přehráli. A to soupeř nic nepodcenil, nastoupil s hráči základní sestavy (až na 1.šachovnici). Našim zase chyběla 2.šachovnice.

 

Co se tedy událo. V sobotu 17.12. jsme absolvovali dvojutkání v 3.divizi dospělých. Hráli jsme doma v gymnáziu Jírovcova. Náš tým „D“ měl za soupeře jediný doposud neporažený tým v soutěži Olympii „A“ České Budějovice. Přestože soupeř nenastoupil s 1.hráčem soupisky, tak byl velice silný, postavil k zápasu tým z hráčů na 2.,3.,4., 5. a 6.místě své soupisky. Našim naopak chyběla strůjkyně překvapivého vítězství nad favoritem soutěže z Prachatic Danielka Nagyová, která bohužel opět bojuje se zápalem plic. Všichni jí touto cestou přejeme brzké uzdravení a myslíme na ní. V zápase s Prachaticemi nám hodně pomohl soupeř svojí nekázní a výborný výkon Danielky. V tomto zápase to bylo vše jinak. My jsme postavili hráče na 1., 3., 4., 5., a 7.místě soupisky. Propastný rozdíl v ratingech hráčů obou týmů hovořil zcela jednoznačně. Na 1.šachovnici byl „pouhých“ 300 Elo bodů, na dalších to bylo již okolo 500 Elo bodů. Naše mladé borce to ale nijak moc nevzrušovalo a do soupeře se pořádně zakousli.

Nejdříve se vyjasnilo v partii na 5.šachovnici. Nejméně zkušená Vicky Cinková se pustila do soupeře nebojácně. Bohužel si ale hleděla jen svého a nesledovala aktivity soupeře a tak jí ubývala jedna figurka za druhou, až partie asi po 90 minutách skončila a soupeř šel do vedení. Ostatní členové týmu ale už mají slušné zkušenosti a tak na ostatních šachovnicích se urputně bojovalo a vůbec to nevypadalo špatně. Manvel stál vyrovnaně a hrál aktivně. Davídek si velice dobře poradil s Rétiho zahájením a soupeře svázal nepříjemnými vazbami. Jakub hrál také s otevřeným hledím. Jeho soupeř zahrál zahájení trochu pasivně, Jakub také zbytečně opatrně, ale pak se osmělil a začal vystrkovat růžky. Beátka hrála také náročnou výstavbu v zavřeném zahájení a stála trochu pasivněji.

Nejdříve se začala vyjasňovat partie Davídka. Davídek využil vazeb na rozbití pěšcového krytu před soupeřovým králem a soupeř musel odevzdat kvalitu. Horší to bylo u Beátky, která si s pozicí nevěděla rady, ale zodpovědně bojovala dále. Dobře se podařilo zakombinovat Manvelovi, který také získal kvalitu. A do třetice získal kvalitu i Jakub, který svého soupeře doslova přitiskl ke zdi a ten pak v těžkém postavení chyboval. Vypadalo to velice nadějně, ale nedělal jsem si žádné iluze, protože už jsem se mnohokráte přesvědčil, že nejtěžší je vyhrát vyhranou partii. Jedna věc je získat výhodu a druhá ji realizovat, zvláště když ještě nemáte dostatek zkušeností.

Druhá dohrála Beátka Havelková, která také prohrála. Beátce ale nelze nic vytknout. Soupeř ji šikovně dostal na půdu, kde se ještě nevyzná a přestože Beátka bojovala jako vždy, tak asi po 3 hodinách hry musela kapitulovat. Soupeř získal dva volné pěšce na dámském křídle a ty se nedaly zastavit, protože Beátka měla navíc svého střelce a jezdce odříznuté na královském křídle. Pro Beátku to byla ale nesmírně cenná partie, protože právě na ní si vysvětlíme plány hry a postupy v těchto pozicích. Není nad vlastní zkušenost a právě kvůli tomu tuto soutěž hrajeme.

Ostatní partie vypadaly ale čím dál tím zajímavěji. Davídek Bárta si vybral „oddechový čas“, když po přehrání soupeře ho nechal „dýchat“ místo toho, aby partii rázně ukončil a zkušený soupeř začal zlobit. Převedl své figury k Davídkovu králi a nabídl mu figuru. Kdyby Davídek tuto oběť přijal, tak by během pár tahů dostal mat. Davídek byl ale pozorný, zareagoval přesně, soupeřův útok odrazil a naopak v přesné protiakci získal další soupeřovu figuru, čemuž soupeř nemohl nijak zabránit. Velice mne potěšilo, že Davídek tuto možnost našel a odhodlal se k ní. Partii s věží méně již Davídkův soupeř nehrál dlouho a vzdal se. Po výměnách figur, ke kterým ho Davídek přinutil, už tam žádné šance neměl.

Jasně to také vypadalo v partii Jakuba Šimona Šimůnka. Jakubovi se podařilo vyměnit dámy a jeden pár věží, takže výhoda kvality (věž proti jezdci) byla již výrazná. Navíc soupeř dovolil Jakubovi umístit věž aktivně na 5.řadu. Jakub sice nešikovně zablokoval pěšce na dámském křídle, kde se tak připravil o možnost průlomu (ta tam byla sice pořád, ale už ne tak zřejmá), ale i tak jeho výhoda byla výrazná. Poslední chybou soupeře bylo, že natáhl pěšce ve středu šchovnice a nechal tak mezi ně vejít Jakubova krále. Cesta k výhře byla v tu chvíli jednoduchá. Stačilo obětovat věž za jezdce, dobrat soupeřovy pěšce, kteří by zůstali po zmizení jezdce ze šachovnice nechráněni a přejít do vyhrané pěšcové koncovky. Byl jsem zvědavý, jestli se k tomu Jakub odhodlá (děti velice dobře ví, že věž je cennější než jezdec a mají tak problém dát cennější figurku a tu méně cennou). Jakub ale prokázal svoji vyzrálost a věž obětoval a pěšcovou koncovku bez problémů vyhrál. Takže bylo srovnáno.

Poslední dohrával Manvel Asatryan, který měl také věž proti jezdci a ještě postupoval kupředu volným pěšcem. Koncovku nehrál přesně, zapomněl na centralizaci krále a měl tak s uplatněním výhody daleko více práce, než kdyby zapojil svého krále do hry. Takhle se docela nadřel, ale konec dobrý, všechno dobré. Zrodil se tedy zcela překvapivý, ale naprosto zasloužený výsledek QCC České Budějovice „D“ – Olympia České Budějovice „A“ 3:2. No prostě paráda a vynikající pocit ze hry prvních čtyř šachovnic. A Vicky se při svém zápalu určitě brzy připojí.

 

Ve druhém zápasu nastoupil náš „E“ tým proti soupeři ze Strakonic. V „E“ týmu hrají méně zkušené děti s několika dospělými, od kterých se učí hrát pomalu vážné šachy. Zde naši mladí na své soupeře ještě nestačili. Nejprve prohrál David Smola, který začíná hrát pěkné šachy, vyvíjí si figury, bojuje o střed a je určitě velice perspektivní. K utkání nemohl bohužel kvůli nemoci nastoupit i jeho bratr Honzík. David přehlédl ve střední hře vidličku, přišel o figuru a soupeř tuto výhodu využil. Prohrála i Laura Čermáková, která na své poměry hrála trochu zakřiknutě. Soupeř jí překvapil v zahájení a tak s tím měla trochu problém. Dlouhou dobu se ale držela, až ve střední hře trochu „ztratila nit“ zbytečně tahala dámou z místa na místo a tím dala soupeři čas na přeskupení sil a rozhodující útok, kterým získal oba centrální pěšce Laury, a té se pak její pozice rozpadla. Laura je ale velice perspektivní a již patří mezi tahouny našich mládežnických týmů. Nejdéle z mládeže vzdoroval Zdenda Chval, u kterého pozoruji v poslední době také pokroky. Chce to jen více zkušeností. Náš jediný bod v tomto zápase zaznamenal jeho tatínek Zdeněk Chval, který uplatnil svoji hráčskou sílu. K bodovému zisku měl blízko i Milan Boukal, který hrál skoro 5 hodin proti těžkému soupeři. Partie se dostala do čtyřvěžové koncovky, kde měl Milan ještě střelce a soupeř jezdce. Pozice byla uzavřená, na šachovnici byl jediný volný sloupec. Milanův soupeř byl aktivnější, měl iniciativu na své straně, Milan se musel bránit, ale pozice byla blízko vyrovnání. V jednu chvíli zatáhl Milan zdánlivě logicky věží na volný sloupec a přehlédl taktický motiv s výměnou lehkých figur s následnou vidličkou na věž a krále a bylo po partii. I tak si Milan za příkladný odpor zaslouží uznání. Byla to teprve jeho první prohra v soutěži. Konečný výsledek byl tedy: QCC České Budějovice „E“ – ČZ Strakonice „D“ 1:4.