QCC Šachová Univerzita

Parádní zápas v 1.divizi

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Soutěže

Napsal Jiří Havlíček 7. 11. 2016 0:16

Zobrazeno: 2533 krát

V 3.kole 1.divize jsme cestovali na půdu dosavadního lídra soutěže TJ ČZ Strakonice A. Dalo se tušit, že soupeř bude doma velice silný a i nám se tentokrát podařilo postavit to nejlepší, co máme momentálně k dispozici. Naše předpoklady se naplnily a tak na sebe narazily dva silné týmy a dal se očekávat tuhý boj.

Zpočátku to pro nás nevypadalo moc dobře, protože jedné z našich opor Pavlovi Hessovi se nevydařilo zahájení a jeho pozice byla krajně podezřelá. Tato partie také skončila jako první naší porážkou. Já jsem zpočátku fotografoval, pak už jsem se musel věnovat své partii. Asi po hodině jsem procházel všechny partie a všechny se mi zdály vyrovnané, jen Pavel Hess tahal za kratší konec, trochu nesvůj byl Zdeněk a naopak docela dobře stál Pavel Štěch. Líbila se mi i Láďova pozice, která vypadala pružně. Do pozic jsem se nijak nenořil, šetřil jsem síly na svojí partii, takže jsem se spokojoval jen s vizuálním pohledem bez zkoumání taktiky atd.

Pak za mnou přišel Láďa, zda smí remízovat a dostal svolení (trochu jsem kalkuloval s tím, že se projeví zkušenosti Zdeňka a Jirky Olejníčka, Pavel stál dobře a i já jsem soupeře tlačil). Láďa Nagy tedy černými figurami udržel remízu. Remízoval také na 2.šachovnici Eda Nejdl, což bylo také dobré, protože soupeř měl na prvních dvou deskách silné hráče. Skóre zápasu na 2:2 srovnal Zdeněk Chval, jehož síla se nakonec přece jen prosadila. Bohužel prohrál Pavel Štěch. Hrál vedle mne a velice mne udivilo, že si podává se soupeřem ruku a souhlasí s remízou, když stojí o dost lépe. Soupeř měl vytahané pěšce před králem a Pavlova pozice byla jasně lepší. Ještě více mne překvapilo, když jsem zjistil, že Pavel partii ve skutečnosti vzdal. Až pak mi Pavel ukázal, že mu soupeř chytil dámu. Taková nehoda v jasně lepší pozici. Ale i to jsou šachy.

Já jsem se svým útokem opět neprorazil. Čím více hraji ty indické, tím více zjišťuji, že jim nerozumím. Ještě tak 100 – 200 partií a třeba se to zlepší. Prohrávali jsme tedy 3:2 a dohrávaly se tři partie. Já jsem měl rovnou koncovku, Jirka Olejníček měl pěšce více ve věžovce a Jirka Punčochář koncovku lehkých figur s trochu lepší pozicí i pěšcovou strukturou, soupeř měl ale dvojici střelců. O konečném výsledku zápasu rozhodovali tedy Jirkové !!

Já jsem si bohužel opět neodpustil kiks. Chvíli před časovou kontrolou jsem přehodil tahy, které jsem měl v plánu udělat, neboť jsem se domníval, že jejich pořadí není důležité. A ono bylo !! Přehlédl jsem taktický motiv, který mne sice nestál žádný materiál, ale soupeř si umístil svého jezdce na e6, vyměnil jeden pár pěšců a vnikl svojí dámou do mé pozice. Hrůza, nakonec se můj král krčil na „h7“, dáma na „h8“ a střelec na „g7“ a pod krkem mne držela soupeřova dáma na „f7“ a jezdec na „e6“. Abych si uvolnil dámu, rozhodl jsem se obětovat jezdce a vyměnit střelce. Nakonec vznikla koncovka, kde měl soupeř dámu, jezdce a 4 pěšce a já dámu a 3 pěšce (jednoho dvoupěšce). Soupeř měl horší čas, mně zbývalo do vypršení časového limitu přes 8 minut, kdežto soupeř tahal už jen na půl minutě. Konečná pozice byla, že měl soupeř krále na „g1“, já dámu na „f3“, krále na „g4“ a volného pěšce na „a3“. Za normální situace vyhraná pozice pro soupeře, šachový motor by ukázal určitě alespoň +10, ale na půlminutě po šesti hodinách hry odrážet možnosti matu či postavení dámy je tak pro zkušené blickaře. Soupeř nevěděl jak do pozice říznout, aby nenarazil a tak se spokojil s opakováním tahů, což mně samozřejmě nevadilo. Remíza nám v tomto případě pomohla.

Když jsem se rozhodoval, zda mám přijmout remízu opakováním tahů, šel jsem se narychlo podívat, jak stojí další Jirkové. Jirka Olejníček byl kousek od výhry a Jirka Punčochář vypadal také minimálně na remízu. Proto jsem mojí partii ukončil remízou a Jirka Olejníček vzápětí vyhrál svojí partii. Pak jsme analyzovali mojí závěrečnou pozici, když mne Láďa starostlivě vyhnal, abych jako kapitán řekl Jirkovi Punčochářovi, že nám stačí půlka (výsledek zápasu 4:4 jsme považovali za úspěch). Toto jsem tedy Jirkovi sdělil. Jirka hrál ale dál, věřil své pozici. Na šachovnici byla koncovka černobarevných střelců, Jirka měl dva spojené postouplé pěšce už na 6.řadě, kdežto jeho soupeř dva roztržené pěšce. To vypadalo nadějně. Jirka Punčochář také partii přesnou hrou dovedl k naší obrovské radosti k výhře. Takže nakonec parádní výsledek TJ ČZ Strakonice „A“ – QCC České Budějovice „B“ 3½:4½.