QCC Šachová Univerzita

Letní šachové soustředění na Měruši

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Letní šachový tábor

Napsal Jiří Havlíček 19. 7. 2019 19:04

Zobrazeno: 2350 krát

Po roce jsme se vrátili do Měruše, kde se nám v předešlém roce tolik líbilo především kvůli báječnému koupání ve Vlkovských pískárnách. Tentokrát je soustředění ovlivněno Mistrovstvím Evropy mládeže v Bratislavě, na kterém budou počátkem srpna startovat někteří naši svěřenci.

 

 

 

Pan majitel pro nás rozšířil oproti loňskému roku prostory tak, jak nám slíbil. Bohužel pár týdnů před soustředěním zemřel a tak jsme mu ani nestihli poděkovat. S jeho rodinou jsme se dohodli na pokračování spolupráce a tak se o nás stará jeho vnučka. Hodně věcí jsme proto řešili až na poslední chvíli, ale nakonec jsme vše zvládli.

Jako vždy jsme na soustředění dorazili den předem, v neděli 14.července, abychom vše připravili. Snídaně a večeře připravujeme opět mi, na obědy chodíme do prověřené restaurace. Děti jsou rozděleny do dvou skupin. První přednáší IM Richard Biolek st., druhé přednáším já. Každý den docházím do nedalekého kempu pro čerstvé pečivo a pak připravujeme snídani formou švédských stolů (máslo, plátkový sýr, šunka, salám, med, džem jahodový, borůvkový nebo meruňkový). Dětem kupodivu moc nejede zelenina. Zato zájem je o kakao. Zajištěny jsou i svačiny a celodenní pitný režim.

K obědům je vždy výběr z 20 jídel, takže každý si má stále z čeho vybírat. V jídelníčku se po několika dnech změní 2-3 jídla, proto je nabídka hodně široká. K večeřím se snažíme střídat sladké jídlo a masem.

V pondělí se dostavili všichni až na Honzíka Smolu, který má zdravotní problémy. Až do odpoledne jsem měl všechny na starosti já. Ukázal jsem několik příkladů na téma přechod do pěšcových koncovek (z dámských a věžových). Večer si silnější skupinu již převzal IM Biolek. K večeři byly vepřové řízky (kuřecího jsme se báli) s bramborovou kaší. Zbyl čas i na fotbálek na travnatém parkovišti hned proti našemu sídlu. Také jsme hráli halali a hodně se hrál kroket.

V úterý byl klasický šachový program. Skupina IM Biolka má na celé soustředění naordinovánu cílenou přípravu na ME. Má skupina se věnovala pěšcovým koncovkám formou vzájemných partií, kde měli žáci ukázat, jak jsou schopni vytvořit a uplatnit volného pěšce. Po obědě jsme vyrazili na místní fotbalové hřiště, kde jsme hráli zápas na celém hřišti. Děti přitom hodně běhaly, já jsem praktikoval pěší variantu kopané. K večeři byly buchtičky se šodó (kokosový pudink + rum). Večer jsme hráli do noci halali a čekali na částečné zatmění měsíce. Sledovali jsme i Jupiter a Polárku. Oblohou také prosvištěla jedna zářící perseida.

Ve středu byl obvyklý šachový program. IM Biolek pokračoval v trénincích, já jsem přednášel a procvičoval pěšcové koncovky. Po obědě jsme vyrazili opět na fotbalové hřiště. Přestože už druhý den bylo dost hezky, tak na koupání jsme si ještě netroufli. Když jsem v 5 hodin ráno venčil Akia, tak byla ještě docela zima. Asi to chvíli potrvá, než se voda v pískárnách prohřeje. Po zkušenosti z předešlého dne jsem zaujal nakonec místo v brance, porážku našeho týmu jsem ovšem neodvrátil. Večer jsme opékali buřty.

Ve čtvrtek se k nám připojil uzdravený Honzík Smola a pokračoval šachový výcvik. IM Biolek jel podle svého programu, já jsem dokončil pěšcové koncovky a začal koncovky věže proti pěšci. Po obědě připravil pan Biolek celotáborovou hru. Děti se rozdělily do čtyř týmů. Kapitáni byli Matěj, Láďa, Sebík a Zdeněk. Ti si volili členy svých týmů. Členové týmů pak navštěvovali dvě archeoložky, kde si postupně mohli zažádat o některou z 12 partií. Přitom museli provést patřičný počet dřepů. Pak měli jednu minutu na to si vybranou partii nastudovat a zapamatovat. Pak se vrátili ke svému kapitánovi a museli mu partii nadiktovat. Kapitán pak měl najít další nejlepší pokračování v partii. Vše se samozřejmě odehrávalo naslepo bez šachů. Pro ztížení byly notace partií napsány v šesti jazycích. Jednalo se o partie 15 tahů a více. Jestliže si člen týmů partii pořádně nezapamatoval, musel se vrátit k archeoložce a po patřičném počtu dřepů dostal partii opět na minutu k dispozici, Na hru byla hodina času, pak se přidalo ještě 10 minut na dokončení. Hodnotila se jednak přesnost zapsaných partií a dále správná řešení kapitánů. Ve hře zvítězil tým Sebíka (David a Adam) před týmem Ládi (Honzík a Kuba), týmem Matěje (Laura a Hugo) a týmem Zdeňka (Danielka a Kája). K večeři byly ovocné knedlíky (meruňkové, jahodové a borůvkové) s tvarohem a cukrem.

V pátek jsem v šachovém výcviku dokončil téma věž proti pěšci. Po obědě jsme se chtěli jet konečně koupat, ale hrnuly se k nám zlověstné mraky, tak jsme se vrátili do naší osady. Z bouřek nakonec sešlo a tak jsme se věnovali různým hrám. K večeři byly tousty se šunkou, sýrem a kečupem.

V sobotu jsme se pustili do klasických věžovek (věž a pěšec proti pěšci). Po tradičně výborném obědě jsme až na zdravotně indisponované (Honzík se doléčuje, trenérka Jana má nepříjemně zraněnou nohu od prvního dne, když chytala padající kolo) jsme vyrazili poprvé na pískárny. Ty již byly obležené lidmi, nicméně na koupání jsme si moc nevěřili a tak někteří hráli zpočátku petang. Avšak do vody se neohroženě vrhli právě ti nejmenší, a to Adam a Kájík Turek, který nás v sobotu posílil. Když jsme hupsli do vody za nimi zjistili jsme, že je voda v pohodě a byli jsme v ní nepřetržitě přes dvě hodiny. Pak jsme ale museli vylézt a jet zpátky do osady, protože první sobota je tradičně rodičovský den a přijížděli rodiče a bylo nutno připravit táborák (naštípat dříví, nařezat buřty, …). Někteří rodiče se s námi již koupali, někteří přijeli až na oheň. Pan Placer přivezl noviny s články o šachovém festivalu. Večer jsme strávili opékáním buřtů a klábosením na různá témata. Na závěr si děti zahrály s malým Sebíkovo bráchou potmě na schovávanou (zapojili se i „starouši“ – starší svěřenci, kterým kvůli většímu vzrůstu říkáme „lodyhy“). Velkým oblíbence Sebíkova brášky je již dva roky Láďa, na kterého se malý Matýsek těšil již od pondělí.

V neděli jsme pokračovali ve věžovkách a skupina IM Biolka ve svém programu. Celé dopoledne pršelo, ale když jsme jeli na oběd, bylo po dešti. Po obědě jsme se vrátili do osady a pokračovaly přednášky a další aktivity. K večeři byly palačinky s džemem (jahoda, meruňka, višeň). Děti měly nějakou zpívací náladu a tak se hodně zpívalo.

V pondělí jsme pokračovali dle plánu. Děti dohrávaly věžové koncovky převážně mistrů světa (Alechin, Capablanca, Fischer, Botvinnik, Karpov, Kasparov, …) se zápisem. Poté jsme si ukazovali, jak měla hra správně probíhat. Přestože se po obloze honily mraky a sluníčko příliš nesvítilo, jsme po obědě jeli opět na pískárny. Voda byla studenější, ale i tak to bylo v pohodě. Z koupání jsme se vrátili asi v půl sedmé. K večeři byla krupicová kaše s kakaem nebo skořicí a cukrem dle přání. Večer byly na programu deskové hry a oblíbená schovávaná po tmě do 23 hodin.

V úterý jsme se všichni drželi našeho plánu. Má skupina dále procvičovala věžové koncovky. Program po obědě byl díky počasí opět zcela jasný, jeli jsme se koupat. Jako před rokem nám uplaval míč a díky síle větru ho nebylo možné dohnat. Při odjezdu do osady ho ale trenérka Jana vypátrala u zachránců, kteří ho vytáhli z vody, když se proháněli na šlapadle. Trenérka Jana dokoupila dopoledne čerstvé zásoby šunky a tak byly k večeři tousty se sýrem, šunkou a kečupem.

Ve středu jsme se zabývali opět věžovými koncovkami. Inspiraci a poučení jsme hledali u mistra nejpovolanějšího, u Akibi Rubinsteina. Po obědě nešlo dělat nic jiného, než se jet koupat na pískárny. Pro představu na oběd vyrážíme vždy po 13:30, na pískárnách jsme většinou chvíli po 15 hodině. Jako v úterý dorazili na pískárny někteří rodiče s dalšími sourozenci, kteří se také zapojovali do našich her. Kromě stavění hradu bylo nejpopulárnější pinkání s nafukovacím míčem ve vodě. Stáli jsme v kruhu a snažili se o rekord, kolikrát si pinkneme, aniž míč spadne do vody. Zní to velice jednoduše, ale skutečnost není tak snadná, zvláště když trochu fouká vítr. Náš rekord se zastavil na hodnotě 29.

Z koupání jsme se vrátili v 19:30 a pak následoval další díl celotáborové hry. Vyhrál tým Zdeňka (Sebík a Kája) před týmem Ládi (Danielka a Kuba) a týmem Matěje (David a Honza). Výsledky byly velice těsné, rozhodly až otázky v posledním kole. Jádrem soutěže byly správné odpovědi na různá témata (šachová historie, vesmír, přírodní vědy, šachové zajímavosti, hudba, sport, šachová zahájení, filmy, literatura, pohádky). Ke každému tématu byly čtyři otázky a každá otázka měla čtyři varianty pro odpověď. K večeři byly těstoviny s mákem a cukrem.

Ve čtvrtek jsme ukončili téma věžových koncovek v podání Akiba Rubinsteina. Po obědě následovalo opět koupání v pískárnách. Večer bylo další opékání buřtů. V pátek jsme se pustili do koncovek nestejnobarevných střelců. Poobědový program byl opět dán počasím. Předpověď naznačovala, že to bude naše poslední koupání a tak jsme si ho pořádně užili. Kromě pinkání s míčem a jeho následném pronásledování byly hodně v kurzu býčí zápasy ve vodě. Před večeří dostala skupina pokročilých test týkající se českých a slovenských šachových osobností. Výsledky nebudu raději zveřejňovat, žádná velká sláva. K večeři byly oblíbené palačinky, tentokrát navíc s borůvkovou a malinovou marmeládou.

V sobotu jsme pokračovali v nestejnobarevných střelcích. Protože se zatáhlo a chvílemi pršelo, vrátili jsme se po obědě do osady a pokračovali v šachovém i nešachovém programu. Na večeři jsme poprvé jeli opět do restaurace, kde jsme si dali všichni výborné lívanečky se skořicí a šlehačkou. Po večeři se ujala karetní hra vůl a osel, se kterou nás seznámil pan Biolek. Na závěr dne jsme si opět rozdělali oheň a opekli špekáčky, kterých nám ještě dost zbylo.

V neděli jsme se věnovali koncovkám stejnobarevných střelců. Po obědě jsme začali balit a postupně se účastníci vydávali k domovu. Věříme, že se na soustředění všem líbilo a příští rok počítáme se stejným modelem. Předpokládaný termín je od pondělí 3.srpna 2020 (v neděli 2.srpna 2020 končí turnaje v Pardubicích, kterých se chceme příští rok zúčastnit) do neděle 16.srpna 2020.