QCC Šachová Univerzita

Letní šachové soustředění 2017

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Letní šachový tábor

Napsal Jiří Havlíček 9. 8. 2017 21:19

Zobrazeno: 4155 krát

Letní soustředění probíhá od pondělí 7.srpna v chatě Popelná, nedaleko Nicova u Kašperských Hor. Lokalita je to nádherná, není divu, že se jedná o Národní park. Chata je dostatečně veliká, poskytuje velice slušný komfort, majitelé jsou výborní, velice dobře tu vaří, máme zajištěno 5 jídel denně, takže se nemusíme vůbec o nic starat a plně se věnujeme našemu programu, který je dost náročný.

 

Počasí nám až do dnešního dne přálo. V pondělí i v úterý bylo krásně, takže některé děti našly odvahu a vykoupaly se v místní laguně. Tou neustále protéká bystřina, takže voda má vždy mezi 15° a 20°. Při venčení pejsků si můžeme užívat krásnou přírodu, lesy s vzrostlými stromy střídají louky a paseky. V noci z úterý na středu pořádně pršelo, takže možná začnou růst i houby, podmínky jsou tu pro ně ideální.

I dnes zde bylo velice příjemně, vyjasnilo se, takže pořád chodíme jen v tričku. Některé děti i pan Biolek si vyšlápli na Obří hrad. Populární je „Bosá stezka“ a samozřejmě tradiční florbal a stolní tenis. Pořídili jsme také 5 stavebnic Merkuru a tak se některé děti zabývají konstrukční činností. Večerka se příliš nedodržuje, většinou se chodí spát mezi 22 a 23 hodinou (většina dětí). Děti mají stále zájem něco dělat a tak jim v tom nebráníme. Má to tu výhodu, že se pořád něco děje a s nikým nejsou žádné problémy.

Šachový program máme hodně náročný a daří se nám ho plnit. Skupina A má denně 3 výukové hodiny (90 minut) s IM Richardem Biolkem, skupina B čtyři (60 minut) se mnou. Dneska jsme to trochu „přešvihli“ když jsem ke konci hodiny o gambitech rozehrál proti dětem simultánku, kde jsem v zahájení obětoval 2 figury. Účelem bylo, aby na vlastní kůži pocítily, co je to hrát proti soupeři, když sice vedou, ale soupeř má náskok ve vývinu a ovládá střed šachovnice. Všechny soupeře se mi podařilo udolat, ale zle mi zatápěla Danuška, která prokázala velké srdce bojovníka a vzdorovala hodinu a půl. Velice odvážně obětovala věž a podle mne korektně, výhru tam někde myslím měla (já jsem odmítal varianty s věčným šachem a tak jsem si hodně koledoval, ve vážné partii by mi to nejspíše spočítala). Když to vyjde tak simultánku zopakujeme, ale tentokrát v opačných rolích.

Večer k nám dorazily bouřky, ale nebylo to nic hrozného, alespoň pořádně sprchlo. Děvčata šla spát o půlnoci, když bouřka utichla. Přitom jsme na počítači sledovali on-line přenos postupu fronty, takže jsme viděli, že bouřka brzy skončí. Starší hoši zase sledovali do půl jedné v noci on-line přenos partie Nakamura – Aronian na hvězdně obsazeném turnaji v Sant Luis (Carlsen (2822 – mistr světa), Anand (2783), Caruana (2807), Nakamura (2792), Aronian (2799), Karjakin (2773), So (2810), Vachier-Lagrave (2789), Nepomniachtchi (2751)). Nakamura prohrál, což hoši těžce nesli, je to jejich „kůň“. V 5 ráno jsem venčil pejsky a bylo už jasno a krásně svítil měsíc. Proto jsem ještě vyrazil na asi hodinovou túru s foťákem, abych zachytil východ slunce. Bylo to hodně do kopce, ale stálo to za to. Jsou tu všude stará keltská opevnění a výborně udržované louky. Trochu jako z pohádky. Lesy se již druhý den vypařovaly, tak by mohly začít růst houby.

Denní program proběhl klasicky. Došlo i na simultánku, kde jsem si s dětmi vyměnil oproti včerejšku role. Měl jsem ve stejné variantě černé a děti bílé. Výsledek byl prakticky stejný. Podařilo se mi všechny, kromě Danušky, přehrát. Danuška hrála opět výborně a dokázala získat vyhranou pozici. V té ale přehlédla vidličku na krále a dámu, takže jsem měl štěstí. Pak si nevšimla, že mne může připravit o figuru díky vazbě, což by byl také můj konec. Nakonec jsem se zbaběle zachránil věčným šachem. Musím přiznat, že Danušky výkony se mi moc líbí. Hraje soustředěně, do posledních chvil bojuje o výhru a dokáže hrát i již docela složité pozice na propočet. V tuto chvíli převyšuje všechny hochy minimálně o třídu. Její zájem o výuku je také značně jiný než u hochů. Také nám tu složili několik klád dřeva a hrozně příjemně to tu voní dřevem.

Malá výprava se dnes vydala za vlky do Srnína a byli velice spokojeni. Viděli asi 12 vlků. Celý den byla modrá obloha, pršet začalo zase až večer. Je ale pořád teplo. K večeři dnes byly buchtičky se šodó a kakaem, což jsem ještě nikdy nejedl a bylo to dobré. Kapka rumu v šodó nechyběla, jinak by to nebylo ono. Dnes hrál Nakamura s Caruanou a remizoval, tak šli hoši spokojeně spát.

Pátek 11.8.
Už se nám začíná slévat čas dohromady, tak budu raději psát datumy. Dnešní den byl jiný než ty předcházející. Probudili jsme se do deště, ale bylo teplo. Po snídani déšť ustal a vyčasilo se. Pak to až do večeře vypadalo tak, že vždy přišla asi půlhodinová bouřka, kdy asi třikrát zahřmělo a pak se zase na nějakou dobu udělalo hezky. Charakter počasí se změnil až večer, kdy se trvale vyjasnilo, ale zato se citelně ochladilo. Nicméně děti stihly jednu malou výpravu na borůvky, jeden menší výlet na kolech a také s Placerovými jednu průzkumnou výpravu kvůli táborové hře. Ta se oproti plánovanému termínu uskuteční až v neděli 12.srpna. Jednak by mělo být lepší počasí a jednak přijedou další účastníci.

Jiná byla i výuka, protože jsem měl obě skupiny na starosti já. Pokročilým hochům jsem odpustil úvodní přednášku, protože koncovky, které jsme probírali, by měli již znát. Také jsem chtěl, aby si trochu odpočali, protože do noci sledovali partie předních světových šachistů, o kterých jsem již psal. Nicméně nebylo to nic platné, protože někteří jedinci by spali i vestoje. Večer jsou hrdinové, ale další den to jsou trosky. Proto jsem jim dnes řekl, že mi mají přinést o půlnoci počítače a hoši to slíbili, ale nedodrželi. Proto nebudeme dále tak benevolentní. Turnaj naštěstí dnes skončil.

Sobota 12.8.
Dnešní počasí mělo trvalý ráz, nepršelo, honily se mraky, většinou bylo polojasno a pozvolna se zase otepluje. Děti dnes vyrazily na borůvkový výlet, borůvek je tady spousta. Jedna paní přinesla do penzionu košík s houbami, tak to vypadá nadějně i po této stránce. Starší hoši zase ujeli 16 km na kolech. Pan Placer prověřil jednu trasu na táborovou hru a Láďa se svojí družinou další. K dispozici máme dost široký výběr, takže sem můžeme jezdit řadu let a dětem se trasy neokoukají. Jsou tu ale pěkné kopce, na trasy 4 km dlouhé vychází převýšení od 120 do 180 metrů. Louky jsou krásně upravené, lesy působí jako původní prales, jako kdybychom přijeli do jiné země.

Já jsem dokončil přípravu na táborovou hru. Po hře se bude opékat, jsme připravení i na nápor 70 osob. Šachový program pokračoval podle plánu, skupinu A převzal IM Ivan Hausner. Hoši tentokrát neponocovali, takže byli funkční. Také mi dle dohody přinesli v 20:00 své počítače a mobily (až na jednu výjimku). Vývojový tým, kde překvapivě vévodí dívky, již druhý den dával dohromady pásový traktor ze stavebnice Merkur, ale není to zase tak jednoduché. Snad ho zvládnou dokončit v dalších dnech. Pohyb venku je ale prioritou. Dnes si děti sami připravily bojůvku. Všichni to přežili, tak jsme spokojení. Zítra začíná po 9 hodině táborová hra, tak snad nám bude počasí přát.

Neděle 13.8.
Den táborové hry. Tentokrát byla zaměřena hodně šachově. Trasa měřila přes 4 km s převýšením necelých 130 metrů. Něco přes 2 km se šlo lesem, polovinu trasy kolem zurčícího potoka. Našli jsme i houby. Počasí nám naštěstí vyšlo. Honily se sice mraky, ale skoro pořád svítilo sluníčko a foukal svěží vítr. Připravili jsme 5 stanovišť, kde soutěžící týmy plnily své úkoly. Každý tým byl rozdělen na 3 úrovně podle šachové síly. Členové každé úrovně řešili úkoly, které jim náležely, přičemž člen vyšší úrovně nesměl pomáhat členům na jakékoli nižší úrovni. Opačně to bylo samozřejmě možné. Na dodržování „pravidel hry“ byl na každém stanovišti dozor. Aplikovali jsme tedy systém, který se nám již osvědčil. Členové první úrovně měli řešit jednu složitější úlohu, členové druhé úrovně dvě úlohy, z nichž jedna prověřovalo to, co jsme probrali na soustředění a druhá jejich znalosti. Členové třetího týmu řešily dvoutažky a trojtažky. Pak byla ještě poslední úloha, kterou mohl řešit celý tým.

Zbývající 2 km se šlo z kopce po krásně upravených loukách s pěkným výhledem do okolí. Soutěžili celkem čtyři mládežnické týmy a jako vždy jeden tým rodičů. Týmy vycházely s půlhodinovými intervaly, na stanovišti měl každý tým na vyřešení svých úloh logicky půl hodiny. Začínali jsme kolem 9:30 a skončili po 16 hodině. Pak následovalo opékání buřtů a ukázka správných řešení úloh. Díky nabytému programu se mi ale ještě nepodařilo vše opravit. Jakmile to opravím, zveřejním výsledky včetně složení týmů zde na webu.

Pondělí 14.8.
V pondělí byl normální výukový program. Dorazili poslední účastníci, takže již máme plný stav. Výuka proběhla tak, jak měla, děti mimo výuku lítaly na hřišti a hrály různé hry ve vlastní režii. Večer nás zase čekala veliká událost. V Saint Louis se hraje další neskutečný turnaj. Jde o turnaj v rapid a bleskovém šachu. Pro nás je nesmírně zajímavý především díky jeho dvěma účastníkům. Startuje zde dlouhodobě nejlepší český šachista velmistr David Navara (2737) a legendární mistr světa Garry Kasparov (2812), který se po asi 20 letech vrátil do vrcholového šachu. Zatím se neví, zda jde o jednorázovou záležitost nebo o návrat na delší čas.

Startují zde i další přední šachisté světa: exmistr světa Viswanathan Anand (2783), poslední vyzyvatel mistra světa Sergey Karjakin (2773), arménská světová stálice Levon Aronian (2799), americké hvězdy Fabio Caruana (2807) a Hikaru Nakamura (2792), nová americká akvizice Dominguez Perez (2739), mladý vietnamský velmitr Quang Liem Le(2739), ruský talent Ian Nepomniachtchi (2751). Hraje se tempem 2x25 minut + 10 vteřin za každý tah (pokud zahrajete tah rychle, třeba za 3 vteřiny, tak se přidají jen 3 vteřiny – s tímto jsem se ještě nesetkal). Časové tísně jsou proto hodně drsné a dramatické. Dnes se hrála první 3 kola. Přímé přenosy partií začínají v 8 hodin, jedno kolo trvá něco přes hodinu, takže s přestávkami se končí někdy k půl jedné ráno.

Velice zajímavé je, že přímé přenosy komentuje GM Robert Cvek, který se zúčastnil našeho Velikonočního kempu. My jsme v klubovně připojili pro lepší sledování k notebooku televizi. Sledujeme také paralelně vysílání na serveru chess24.com (který vysílal přímé přenosy i z našeho šachového festivalu) s anglickým komentářem velmistra Maurice Ashleyho. Zde můžeme sledovat i video z turnaje, takže je to jako kdybychom seděli hned vedle velmistrů a dívali se, jak hrají a měli k tomu ještě odborný komentář. První 2 kola mohou sledovat všichni, ale protože v 22 hodine je vyhlášený noční klid a v 23 hodin musí mladší ročníky ležet v posteli, mít zhasnuto a spát, tak 3.kolo sledují jen ti nejstarší. První den jsme moc důvodů k radosti neměli, David Navara dvakrát jasně prohrál a jednou remízoval. Všichni fandí Davidovi a Kasparovovi a hodně příznivců má i Nakamura. Mně je sympatická hra Levona Aroniana a cením si také Ananda.

Úterý 15.8.
Dnes jsme měli ráno jednu výukovou hodinu. V 10 hodin se začala připravovat paintballová bitva. Děti se rozdělily do 4 skupin s tím, že nejprve budou spolu bojovat dvoukolově dvě skupiny a pak zbývající dvě skupiny. To, jak se děti rozdělily do skupin, se nám nelíbilo, tak jsme skupiny přeorganizovali, aby byly týmy vyrovnané. Některým se do hry nechtělo, tak nakonec byly 4 čtyřčlenné týmy. Docela mne překvapilo, že přestože šlo o zbraně pro děti, tedy s menší razancí než pro dospělé, tak i tak to byly docela rány. Ochranné obleky a především helma děti dobře chránily. Musím se ale přiznat, že mne hra nijak nenadchla. Když jsem byl malý kluk a bojovali jsme proti sobě u Poněšické obory, kde bylo několik údolíček, kde se dalo dobře ukrývat, bylo to daleko zajímavější. Jako střelivo nám stačily obyčejné šišky. Že taková hra láká nějaké děti se dá pochopit, ale proč ji hrají dospělí, to je mi záhadou.

Hra skončila do oběda, což jsme neměli v plánu. Předpokládal jsem, že bude trvat o dost déle. Proto jsme po obědě stihli ještě jednu přednášku a pak byl volný program. Večer jsme sledovali další 3 kola turnaje v Saint Louis. Obrovský jásot vypukl, když David Navara porazil Sergeye Karjakina. Bylo to obrovské drama, v závěru partie chybělo oběma velmistrům méně než 10 vteřin do pádu praporku. David Navara to naštěstí stihl. Mladí byli nadšení. V dalších dvou partiích se už Davidovi nepodařilo bodovat, i když jeho partie s Anandem byla velice nadějná.

Středa 16.8.
Opět normální výukový den. K obědu byly výborné borůvkové knedlíky s tvarohem. Byla to bašta. K večeři byla kuřecí rolka se špenátem a šťouchanými brambory. Vaří tu opravdu výborně. K snídani je vždy čerstvé pečivo. Přestože jsme na samotě, tak sem každý den zaváží čerstvé pečivo a to v sobotu i v neděli ! Po ránu pršelo, pak se obloha vyjasnila a po obědě již bylo jasno. Kromě šachového programu hrály děti různé hry, především florbal. Někteří hoši si zamilovali Akia a tak musíme s ním chodit často na procházky.

Turnaj v Saint Louis nabídl dnes neuvěřitelný zážitek. V 7.kole nastoupil David Navara proti legendě Garrymu Kasparovovi. David měl černé a zvolil Caro-Kann. Garry ho v zahájení přehrál, ve střední hře hrál David prakticky s figurou méně (měl zablokovaného střelce na „g6“) a vypadalo to hodně špatně. V prakticky beznadějné situaci David zkusil jediné, co šlo. Vyměnil jeden pár věží, aktivizoval svoji věž a udělal si volného pěšce na „h“ sloupci. Na dámském křídle a v centru zase postoupily dva pěšci jeho soupeře už na 6.řadu. Garry se dopustil nepřesnosti a dovolil Davidovi umístit jeho věž za jeho volného pěšce a tak nakonec stavěl dámu první David. Toho David využil a vyhrál. Po tomto neskutečném dramatu hoši málem zbořili horskou chatu. Naštěstí personál byl shovívaví a chápal jedinečnost této události.

Po 8.kole jsme se šli podívat na hvězdy. Bylo jasno, a hvězdy byly jakoby blízko nás. Na obloze se mihla i jedna padající hvězda. Láďa coby vítěz krajského kola astronomické olympiády pomáhal hledat hvězdy a souhvězdí. Galaxii Andromedu, která k nám míří velkou rychlostí, jsme ale neobjevili. „Velký šachový večer“ umocnil David Navara ještě vítězstvím v posledním 9.kole nad vietnamským velmistrem Le. David zde ukázal, že je mistr věžových koncovek.

Čtvrtek 17.8.
Celý den bylo velice hezky, opět jsme splnili šachový program. Prošli jsme si i dvě vítězné partie Davida Navary (s Kasparovem a Leem). Skupina A si kromě výkladu dala simultánku naslepo proti IM Ivanu Hausnerovi s výsledkem 6:6. Večer se opět sledoval turnaj v Saint Louis, tentokrát již bleskové partie. Je to velice zajímavé, ale nemám pak čas na nic jiného. Ještě že jsem si na soustředění vše připravil.

Pátek 18.8.
Opět velice pěkný slunný den. Šachový program byly tentokrát tři dopolední přednášky. Ve dvou se hádaly tahy na body a v poslední jsme se zase vrátili ke koncovkám. Největší událostí dne bylo, že se na nás přijel podívat Pája, který se vrátil z Holandska. Po obědě byl výlet na Obří Hrad a pak koupání v laguně. Začaly růst houby, jedno z dětí našlo pořádného pravého hřiba (viz. fotogalerie). Večer se již naposled zaměřila naše pozornost na šachové dění v Saint Louis.

Sobota 19.8.
Šachový program se nám podařilo naplnit. V noci přišla pořádná bouřka. Zpočátku to nevypadalo hrozivě, kolem půlnoci jsem venčil pejsky, hodně se blýskalo, sem tam i zahřmělo, déšť měl blíže k mrholení než k lijáku. Ještě jsem si říkal, ať pořádně sprchne, aby začaly více růst houby. Bouřka nakonec udeřila, jednou udeřilo velice blízko a dvakrát ne příliš daleko. Byly to pořádné rány, ale nikdo nepřišel, že se bojí. V sobotu již bylo ale hezky, děti se šly dokonce i koupat do laguny (samozřejmě za našeho dozoru). Večer mladší garnitura uspořádala ve vinárně taneční párty.

Neděle 20.8.
Den odjezdu a dětem se už nechtělo moc pracovat. Chtěly si to v krásném prostředí ještě užít. My ostatně také a tak jsem přijal úplatek ve formě jednoho kelímku čerstvě natrhaných borůvek a program zkrátil na jedinou přednášku. Někteří hoši si zamilovali Akia a tak s ním dováděli na louce, ostatní se proháněli venku. Pro některé děti přijeli rodiče již ráno a vyrazili na houby, čímž trochu zhatili mé plány, zvláště když se Laury maminka a babička vrátily s třemi košíky plnými hříbků. Já jsem také na hodinku vyrazil na houby, byl jsem ale jen kousek od penzionu, přesto jsem i já našel několik pravých hříbků. Doma jsem pak měl výbornou houbovou polévku a z velkého hřibu skvělé smažené řízky.

Rodiče si děti postupně odvezli, takže nakonec jsme mohli odjet, ač velice neradi, i s pejsky my. Akio je z toho dodnes hodně smutný, zvykl si každý den skotačit na louce s dětmi a teď je zase převážně v domě, protože na zahradu bez nás nejde. Musíme také poděkovat panu Postlovi, že nás vozil i s pejsky a panu Placerovi, že nám pomohl odvézt materiál na soustředění i ze soustředění.

Výsledky celotáborové hry:
Nejprve uvedeme sestavy týmů:

Tým A:
Láďa Nagy ml., David Bárta, David Smola, Adam Labik, Barbora Šimůnková

Tým B:
Sebastian Placer, Kája Švejda, Tomáš Míka, Elizabeth Garabiková, Benjamin Šimůnek

Tým C:
Matěj Kaňka, Jakub Šimon Šimůnek, Marek Garabik, Jaroslav Hanuš, Beáta Břicháčková

Tým D:
Manvel Asatryan, Daniela Nagyová, Laura Čermáková, Honza Smola, Jakub William Bruce

Tým E – rodiče:
Ladislav Nagy st., Bohumil Garabik, David Bárta st., Daniel Placer (od 2.stanoviště).

Vyhodnocení hry mi zabralo hodně času. Přestože jsem používal lupu, měl jsem značné problémy některé zápisy rozluštit. Kdybych byl učitel a někdo mi odevzdal takto namazanou písemnou práci, tak by okamžitě dostal za pět a vůbec bych nezkoumal, co tam napsal. U dětí od 3.třídy se již předpokládá, že umí psát. Nejtěžší bylo vyhodnotit úlohy lídrů týmů (úroveň 1), protože šlo o složitější úlohy a pro korektní ohodnocení jsem musel nejprve projít řešení všech týmů, abych stanovil objektivní měřítko hodnocení.

Stejným způsobem jsem postupoval u dalších úrovní. V úrovni 2 byly dvě úlohy. Jedna z látky probírané na soustředění a byla jakousi zpětnou vazbou, co si děti odnesly. Druhá byla z koncovek. V úrovni 3 šlo také o dvě úlohy (o dvoutažky a třítažky). V úrovni 4 šlo o všeobecné znalosti z šachového a sportovního prostředí.

Výsledky jsou patrné z následující tabulky. Ve sloupečku MAX je uveden maximální počet bodů, které bylo možné získat za danou úlohu:

 

	Tým A	Tým B	Tým C	Tým D	Tým E	MAX
Stanoviště 1
Úloha1	12	6	14	5	15	15
Úloha2	0	5	7	6	6	18
Úloha3	5	5	5	5	5	5
Úloha4	14	16	16	10	13	16
Stanoviště 2
Úloha1	15	0	15	1	5	15
Úloha2	9	9	4	10	0	12
Úloha3	8	3	3	8	8	8
Úloha4	3	6	6	3	3	9
Stanoviště 3
Úloha1	0	0	0	0	0	20
Úloha2	3	4	4	4	0	10
Úloha3	3	11	7	0	11	11
Úloha4	6	6	8	6	15	15
Stanoviště 4
Úloha1	2	2	8	3	10	15
Úloha2	0	0	0	6	0	16
Úloha3	9	8	7	9	9	9
Úloha4	8	6	8	5	15	15
Stanoviště 5
Úloha1	4	4	4	0	0	20
Úloha2	6	12	12	5	12	16
Úloha3	12	0	12	10	12	12
Úloha4	5	5	7	2	4	10
	124	108	147	98	143	267

 

Celkový vítězem se stal tým C těsně před týmem rodičů E. Takže historie se opakuje, rodiče neustále sahají po vítězství. Rodiče si očekávaně pomohli ve všeobecných znalostech. Je trochu překvapivé, že v době Internetu a všemocných mobilních zařízení nemají děti některé všeobecné znalosti. Některým nic neříkají jména jako Josef Masopust, Věra Čáslavská, Jiří Raška, Jan Kodeš, Kateřina Neumanová, Jiří Zídek, Jan Železný, Štěpánka Hilgertová, Hana Mašková … .Stejně to dopadlo se zahraničními sportovními ikonami (např. nejlepší obránce NHL všech dob Boby Orr byl gymnasta, nejslavnější motocyklový závodník Giacomo Agostini byl fotbalista, vynikající režisér hry francouzského národního týmu a prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Michele Platiny byl lyžař …). Naopak rodiče zde bodovali naplno. Na 3.místě se umístil tým A, na 4.místě tým B a na 5.místě tým D. Bodové odstupy týmů a úspěšnost v jednotlivých úlohách jsou vidět v tabulce.

Úspěšnost jednotlivých výkonnostních úrovní je zase znázorněna v níže uvedené tabulce.

	Tým A	Tým B	Tým C	Tým D	Tým E	MAX
Úroveň 1	33	12	41	9	30	85
Úroveň 2	18	30	27	31	18	72
Úroveň 3	37	27	34	32	45	45
Všichni	36	39	45	26	50	65

 

Co se týká lídrů, tak nejvíce svému týmu pomohl lídr týmu C, druhý nejúspěšnější byl lídr týmu A a v těsném závěsu lídr týmu rodičů. To můžeme považovat za překvapení na úkor mládežnických týmů. Lídři týmů B a zvláště D svým týmům příliš nepomohli.

Naopak v úrovni 2 dominovali členové týmů D a B v závěsu s týmem C. Příliš se nedařilo zástupcům týmů A a E. V taktických úlohách na úrovni 3 byli stoprocentně úspěšní rodiče, což lze také považovat za překvapení. Je tedy evidentní, že naši mladí mají co dohánět a měli by ve cvičení taktiky přidat. Na tomto úseku by rodiče neměli mít proti dětem nárok, ale skutečnost je zatím jaksi obrácená. Považoval bych za užitečné projít si podrobně některé úlohy znovu, např. na některém z hracích dní.

Epilog.
Soustředění se nám co se týká výběru lokality, počasí i programu velice vydařilo. Jsou ale věci, o kterých se nepíše dobře, ale aby se předešlo „šeptandě“ je zapotřebí je uvést, přestože se nám do toho nechce. Jeden tatínek se nevhodně choval vůči dětem, tak byl důrazně upozorněn, aby tak nečinil. Další tatínek chtěl na soustředění přivést poněkud ostřejšího pejska, s čímž jsme nesouhlasili. Jedna maminka nám oznámila, že dcerka je nemocná a přijede na doporučení doktora nejdříve o dva dny později. Moc jsme tomu nevěřili, protože se dítě nemusí tak rychle uzdravit a pak je tu problém s bezinfekčností. Majitelé penzionu proto prozatím poskytli její pokoj dědečkovi jednoho našeho dítěte. Nicméně maminka na soustředění skutečně přijela, a když zjistila, že je její pokoj obsazen, vyvolala konflikt s pracovníky penzionu, aniž by nechala řešení na nás. Náhradní pokoj na jednu noc jí nevyhovoval tak odjela k příbuzným, kteří bydleli nedaleko. Další den již měla svůj pokoj k dispozici. K obědu byly ten den borůvkové knedlíky s tvarohem, které její dcerka prý nejí a tak požádala o jiný oběd. Kuchař jí slušně řekl, že nejdříve musí vydat připravené obědy a že za 10 minut jí požadovaný jiný oběd dodá. Následovala další scéna a odjezd ze soustředění. Já jsem pak obdržel SMS, že se dále soustředění nezúčastní. Všichni tito rodiče vyřešili své problémy tím, že přestoupili do jiného klubu.

Nejsmutnější je poslední případ. Jeden hoch nám oznámil, že odjíždí ze soustředění, což bylo divné, protože od rodičů nám žádná informace nepřišla. Chlapci bylo navíc po obědě špatně a měl průjem. Všichni ostatní byli ale v pořádku. Tatínek pro hocha skutečně přijel, pak spolu seděli přes 2 hodiny v autě a pak za námi přišli a tatínek nám oznámil, že hoch přestupuje do jiného klubu. Hoch přitom plakal tak, že nebyl vůbec schopen mluvit. Důvodem je prý „výhodná“ nabídka. Přitom tento desetiletý hoch již u nás dostal příležitost hrát 1. i 2.divizi dospělých, byl přeřazen do nejsilnější výkonnostní skupiny s možností individuálních tréninků (rodiče ale avizovali méně času na šachy díky přijímacím zkouškám). V posledním roce si zlepšil rating o více než 200 Elo bodů, umožnili jsme mu i účast na kempu s GM Cvekem. Výkonnost je hezká věc, ale daleko důležitější jsou sociální vazby. Hoch má mezi našimi dětmi mnoho přátel, vybudoval si i vůdčí postavení. Toto je nenávratně pryč. Trochu nám to připomíná případ jedné dívky, která ve stejném věku od nás odešla s ratingem přes 1700 Elo bodů a dnes se pohybuje kolem hranice 1500 Elo bodů. Děti jsou v tomto věku velice citlivé a rozbití sociálních vazeb má často i jiné destrukční účinky.

Nás na tom mrzí to, že se 4 roky naplno věnujete dítěti, to má evidentní výsledky, vybuduje si skoro výsadní pozici mezi kamarády a jeho rodiče hodí vše toto za hlavu. Místo toho, aby za námi přišli, že dostali zajímavou nabídku a co nabízíme my. Podle nás se jedná o elementární slušnost.

Obsah té „výhodné“ nabídky neznáme. Údajně má do Budějovic přijít výborný trenér. Protože jsem pár let působil ve funkci předsedy KM ŠSČR, tak mám o trenérech v ČR slušný přehled. Onen trenér působil v bohatém klubu a je vyhlášený tím, že stahoval talenty z bližšího i dalekého okolí. Na první pohled to může být rodičům jedno, ale ono to zase tak jednoduché není. Doneslo se nám, že v daném klubu se přivřely kohoutky a že daný trenér utrpěl „vyhoření“. Co je skutečným důvodem odchodu tohoto trenéra z daného klubu nevíme a ani po tom nehodláme pátrat. Je nám to jedno. Ale jako rodič žáka, který hodlá vytrhnout své dítě z jeho sociálního prostředí bych se zajímal, zda onen trenér za rok či dva neodejde zase za většími penězi. Také bych se pokusil zeptat jeho svěřenců, či jejich rodičů, co vše jim bylo naslibováno a proč byli opuštěni.

Toto je náš názor, který vychází čistě z našich zkušeností. Rádi bychom se pletli, čas ukáže, jak to bude ve skutečnosti. Nyní v krátkosti, co muže nabídnout QCC.

Stabilitu. Jsme finančně soběstační, nás nemůže nikdo zrušit tím, že nám zruší či omezí finanční zdroje. Nehrozí nám žádné vyhoření, protože pracujeme s láskou. Vaše děti jsou u nás vždy na 1.místě. Vždy budeme zajišťovat bohatý šachový program, skládající se ze soustředění a turnajů, které zde nikdo další nenabízí. Vždy nám půjde o lásku k šachu a poctivost, až pak o výsledky. Nikdy nebudeme v mládežnických turnajích používat hosty, protože to je vždy na úkor vlastních žáků. Když na to nemáme, tak prostě nevyhrajeme. Nikdy nebudeme našim žákům napovídat při turnajích, pouštět jim partie, to vše křiví charakter dětí. Také nebudeme chtít na našich ani cizích dětech, aby nám tykaly, abychom se tak vetřeli do jejich přízně (pár takových stížností našich dětí jsme zaznamenali). Pokud vezme někdo šachy skutečně vážně a bude doma pilně pracovat, zajistíme mu individuální tréninky podle jeho síly. Nemůžeme se samozřejmě vždy zavděčit všem a také s tím počítáme. Jak jsem již uvedl, nechtěl jsem toto psát, ale jsme v situaci, že dělat mrtvého brouka by znamenalo nechat šířit jednostranné informace. Také nás nikdo nepřesvědčí, že desetileté dítě je schopno udělat takovéto rozhodnutí. To je čistě záležitost dospělých.

Okolním klubům zase můžeme slíbit, že se nebudeme podbízet jejich dětem a nebudeme za jejich zády jednat s jejich rodiči. Když jsem měl firmu, tak se říkalo: „Podnikej, ale zůstaň člověkem“. V šachu to evidentně neplatí.