Hned na úvod dobrá zpráva: České Budějovice obhájily svoji prvoligovou příslušnost a díky záludnostem tříbodového systému zaujaly v konečné tabulce dokonce 7. místo. Důležitý krok za záchranou udělaly ještě před začátkem posledního kola, když se jim podařilo zajistit nejkvalitnější soupisku v celé sezóně. Vůbec poprvé (!) nastoupilo společně prvních pět šachovnic. Ani tentokrát se to však neobešlo bez komplikací.
Martin Cuhra musel dát přednost studiu, František Bostl onemocněl. A horečka sklátila autora tohoto článku v sobotu před zápasem. Ještě v neděli ráno jsem si naměřil 37,9 a vypadalo to, že klíčové utkání proběhne beze mne. Po dávce ibalginu jsem přece jen byl schopen nastoupit, ale spíš jako „posunovač“ sestavy. Tím spíš je třeba poděkovat Eduardu Nejdlovi, který obětavě přišel, aby jistil moji případnou absenci. Zatímco domácí provedli generální mobilizaci, Hradec pojal výlet do Budějovic přece jen uvolněněji. Jednak už měl všechny sportovní cíle splněny a navíc disponuje dostatečně širokou zásobou kvalitních hráčů. Nechal doma 2., 6. a 7. šachovnici a několik kvalitních náhradníků. Přesto papírové koeficienty dopředu hovořily o vyrovnaných silách obou týmů. Snad jen na posledních šachovnicích jsme se netradičně těšili mírné převaze.
Bráno chronologicky, zápasové skóre otevřela rychlá remíza na 4. šachovnici mezi IM Milošem Možným a Martinem Tupým. V Královské indické s g3 bílý neusiloval o mnoho, domácí hráč obdržel příjemnou pozici, partie se v podstatě nedostala ze zahájení.
Další remíza ukončila poněkud delší boj na 6. šachovnici. S Mirkem Rojem už jsem se několikrát v různých soutěžích družstev utkal, tentokrát si vybral proti Francouzské obraně systém Jc3. Pěšcové řetězce se rychle zaklínily, a když černý včasným h5 oslabil sílu průlomů na královském křídle, iniciativa bílého rychle vyprchala. Soupeři ale ještě zbyl poziční trumf v podobě slabých černých polí na královském křídle. Protože černý svou hru na dámském křídle nerozvíjel nejpřesněji, nebyl důvod – i vzhledem k mému zdravotnímu stavu – nesouhlasit s remízou.
Mezitím vykrystalizovala výhoda Jirky Blažka proti Radomíru Novákovi na poslední šachovnici. Jirka si vytvořil v moderním Benoni pozici snů, černopolný střelec dominoval. Domácí hráč zakončil partii stylově útokem po černých polích na oslabeného bílého krále. Velmi důležitá výhra v situaci, kdy další souboje stály vesměs nejasně a minimálně na dvou šachovnicích jsme byli spíš ohroženi.
WGM Eliška Richtrová rozehrála ostrou, ale strategicky riskantní Birdovu hru. Zbyněk Ringel reagoval trochu neobvykle, zato zdravě. Energická oběť pěšce v centru (d5-d4!?) vytvořila nestandardní situaci, v níž se rýsovala převaha Jd5 nad omezeným černopolným střelcem bílé. Kapitánka domácích v časové tísni odevzdala dámu za věž a jezdce (asi předčasně, ale obrana byla obtížná), aby otupila soupeřovy hrozby, k záchraně partie to však nestačilo.
Tou dobou drama na druhé šachovnici spělo ke šťastnému konci pro nás. GM Jiří Lechtýnský sehrál proti FM Janu Jüptnerovi svou nejlepší ligovou partii. V oblíbené, i když málo hrané, variantě Slovanské obrany získal aktivní postavení, následně pěkně obětoval kvalitu za zisk centrálního pěšce bílého a hlavně dominanci svých lehkých figur nad bezmocnými bílými věžemi. Energickou hrou pak krásně realizoval poziční výhodu, která tentokrát jasně převážila materiál.
Záhy nato dosáhl remízy i Petr Nídl proti Tomáši Ptáčkovi na sedmé šachovnici. Petrovi se tentokrát založení hry moc nepovedlo, dostal se do koncovky, kde měl černý silnou iniciativu. Zdálo se, že bílý nemůže vyváznout se zdravou kůží, ale Petr tuhou obranou vyvzdoroval potřebný půlbod.
Osud duelu rozhodla stylově partie lídrů – tak to má být v zápasech družstev. GM Marek Vokáč získal proti GM Martinu Petrovi, nové „mediální“ hvězdě českého šachu (Martin Petr převzal moderování televizního magazínu „V šachu“) iniciativu v klasické variantě obrany TMB v dámském gambitu. Zahájení šampiónů, jak jej nazýval Kasparov, ale hostující velmistr dobře bránil. Vzniklá koncovka slibovala zpočátku větší naděje právě černému, jehož pěšcová převaha na dámském křídle se zdála mobilnější, než bílého centrum. Jenže Martin Petr sehrál další fázi souboje příliš váhavě a dovolil Marku Vokáčovi uplatnit svůj oblíbený postup aktivizace krále (a vůbec všech figur) v koncovce. Aktivita bílého vedla posléze i k materiálnímu zisku a ke krásné výhře, kterou Marek skvěle korunoval své beztak vynikající výkony v letošním ligovém ročníku. Zároveň to znamenalo zápasové vítězství a tedy i záchranu v soutěži!
Výborný výkon našich předních šachovnic dovršil ještě FM Standa Cífka na 3. desce, když od ne zcela tradičního zahájení postupně přehrával IM Jiřího Nuna, zejména tlakem na královském křídle. Vhodné otevření hry průlomem po f-sloupci vyneslo Standovi převahu dámy nad soupeřovou věží a lehkou figurou. Černý měl ovšem své roztříštěné síly dost aktivní, tehdy se ale ukázalo, proč má Standa pověst skvělého technika. Precizní a trpělivou hrou nakonec materiální převahu uplatnil a zpečetil naše vítězství.
Budějovice znovu prokázaly, že rozhodující zápasy (z nutnosti?) umějí. Konečný výsledek byl QCC České Budějovice - TJ Slávia Hradec Králové 5½ : 2½. Otázkou je, co přinese budoucnost. Ve stávajícím složení máme na to první ligu v jižních Čechách ještě pár sezón udržet, což je dobře. Vždyť nebýt vítězství Písku B v divizi, kromě Budějovic by žádný jihočeský tým ligovou příslušnost neměl! Doufejme, že se podaří nadějným mladým hráčům z regionu zlepšit svou výkonnost natolik, aby se další generace mohla do prvoligových bojů v dohledné době zapojit.
3.divize 5.kolo (06. leden) |
1.divize 5.kolo (07. leden) |
2.divize 6.kolo (14. leden)V 6.kole hrajeme venku s Royalem České Budějovice |
1.liga mládeže 6. a 7.kolo (20. leden) |
1.divize 6.kolo (21. leden) |
2.divize 7.kolo (28. leden)V 7.kole hrajeme doma s VŠTE České Budějovice |