QCC Šachová Univerzita

Zápasový pat = drama v tabulce

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Soutěže

Napsal Zdeněk Vybíral 29. 3. 2014 19:05

Zobrazeno: 149584 krát

Domácí byli poprvé v roli favorita a téměř s povinností vyhrát, aby odrazili hrozbu sestupu, které čelí od začátku soutěže. Hosté s poslední reálnou šancí na zápasové body (v 10. kole hrají s Holdií  a v 11. kole s Bohemkou – obě pražská družstva mají mnohem silnější stabilní hráčský kádr a navíc zejména Bohemka potřebuje zoufale vyhrát) ve velmi ohroženém postavení. Takto byly rozdány karty před devátým kolem 1.ligy západ, což naznačovalo urputný a nervózní zápas.

Domácí nezvládli hned první nezbytný krok – sestavení dobré soupisky. Nemoci zpustošily zadní šachovnice, zatímco Jirku Lechtýnského vázaly dlouho dopředu oznamované povinnosti v Německu. Všechny ovšem zaskočil Standa Cífka, když dal v klíčovém zápasu opět přednost diviznímu Písku, navíc právě proti QCC … . Výsledkem bylo přibližné vyrovnání elových průměrů obou mužstev a drama mohlo začít.

Budějovice musely brzy převzít roli dohánějí strany, protože po rychlé prohře Zdeňka Lorence s Tomášem Hlaváčkem na 8.šachovnici, se pod nepříjemným tlakem WGM (a mužského IM) Zuzany Štočkové-Hagarové ocitla dračí pevnost Martina Tupého. Martin se snažil bránit aktivně a jednu chvíli vypadalo jeho postavení slibně. Bohužel, jak vtipně poznamenal Marek Vokáč, Zuzana uměla vždycky dávat pěkné maty. Její „tah na branku“ se ukázal důraznější než černý protiútok. Mezitím došlo k brzkému vystřílení prachu v duelech Petr Nídl – Volodymyr Liuba, Martin Cuhra – Václav Čontoš. Petr Nídl stavěl tentokrát superpevný moderní Caro-Kann (g6 a c6), také Martin Cuhra snadno otupil ostří Maróczyho výstavby v Sicilské obraně. Vzali jsme tedy soupeřovým dvěma bílým barvám vítr z plachet, avšak za nelichotivého stavu 1:3.

Navíc to vypadalo, že se bílým v tomto zápase nebude příliš dařit ani na druhé straně. Na sedmé šachovnici se Jirka Blažek pustil do taktického vyvrácení Albinova protigambitu Pavla Frice. Avšak Jirkova taktika obsahovala díru, kterou soupeř naštěstí neviděl. Jirka získal vzápětí za figuru silný útok, před kterým černý ustoupil do připrohrané koncovky. Bílý získal 4 spojené volné pěšce za střelce, jenže v časové tísni těsně před 40.tahem postoupil s pěšcovou falangou poněkud neopatrně. Soupeř ji zablokoval a už nešla vhodně rozhýbat ani s pomocí oběti jednoho z pěšců.

K nepříjemné nehodě se schylovalo na 5. šachovnici, když Zdeněk Vybíral nedocenil protihru Jiřího Krejčíka v méně obvyklé variantě Grünfeldovy obrany. Příliš křečovitě jsem se snažil uchránit svého černopolného střelce, ztratil jsem několik temp a ocitl se v asi prohrané koncovce. Bílý sice zuby nehty pokryl své slabiny na dámském křídle, ale rozdíl v aktivitě figur se jevil zdrcující. Soupeř naštěstí otevřel postavení bez dostatečné přípravy, umožnil bílému konečně trochu rozehrát své síly. Ve snaze udržet unikající převahu napadl a sebral pěšce h5 střelcem, což se ukázalo jako rozhodující chyba. Bílá věž se po otevřeném h-sloupci vedrala do černého tábora, kde začala požírat slabé pěšce. Výsledná věžovka s dvěma pěšci navíc pro bílého se už ukázala jako snadno vyhraná.

Více, než další důležité vítezství Zdeňka Vybírala jsme již nestihli zachytit

Tímto zvratem spěl zápas k celkové remíze. Na první šachovnici totiž GM Marek Vokáč proti Jiřímu Soukupovi ukázal, proč je oprávněně pokládán za klíčového hráče budějovického týmu. Z původně klidného zahájení se rozpoutala taktická šarvátka, v níž domácí hráč uchvátil iniciativu. Pomocí oběti figury oslabil soupeřova krále a prorazil útokem (bohužel, jsem si jej nemohl vychutnat – měl jsem tou dobou plno svých starostí, takže vše vím jen z doslechu). Marek umí vyhrávat i za jiných situací. Ale získat bod v takto důležitém zápase, když to družstvo životně potřebuje, tomu se říká opora týmu.

Tehdy pro změnu propásli šanci na zápasovou výhru domácí, když se WGM Elišce Richtrové nepodařilo uplatnit velkou poziční a pak materiální výhodu (pěšce) k výhře s houževnatě se bránícím Daliborem Procházkou. Když partie dospěla do zjevně remízové koncovky různobarevných střelců, karlovarský borec si slyšitelně oddechl. Jako poslední se dohrávala partie Jirky Blažka. Přestože stále ještě při další hře riskoval spíš jeho soupeř, pravděpodobnost výhry se snižovala úměrně s ubývajícím časem na Jirkových hodinách.

Poslední dohrávaná partie Jiřího Blažka

Celková remíza je nakonec zákonitým výsledkem – porce štěstí a smůly na různých šachovnicích se vzájemně vyrovnaly. Konečný výsledek QCC České Budějovice – Karlovarský šachklub Tietz  4 : 4 možná Budějovice  uspokojuje o gram více, protože těsně vyvázly z nebezpečí prohry, čímž by je Karlovy Vary v tabulce přeskočily. Takto se musejí Vary obávat posledních kol mnohem víc.

Ale ani Jihočechy nečeká procházka růžovým sadem. Nutně potřebují bodovat proti silné, ale kupodivu ještě víc ohrožené Pankráci. Nechtějí-li všechno vsadit na ošidné poslední kolo s nevyzpytatelným a pro nás psychologicky obtížným Hradcem Králové.