QCC Šachová Univerzita

Remíza a zase remíza ...

• Vytisknout
• E-mail

Kategorie: Soutěže

Napsal Zdeněk Vybíral, Petr Nídl 1. 2. 2014 17:04

Zobrazeno: 3387 krát

Zájezd do Prahy provázely komplikace s účastí Jirky Lechtýnského. Informace o potvrzení sestavy se k němu nedostala včas. Museli jsme tedy ještě v sobotu operativně řešit jeho dopravu na místo utkání. Ani domácí to neměli se soupiskou jednoduché. Pár hráčů vynechali a navíc zjistili, že mají čtyři hosty. Čtvrtý musel z kola ven a narychlo povolaný náhradník přijel s půlhodinovým zpožděním.

 

 

 

Jinak ale sestavy slibovaly urputný a přibližně vyrovnaný zápas, jakkoli elově měli navrch spíš domácí. Ale na to jsou budějovičtí hráči po dvouletém pobytu v první lize již zvyklí.

Celkově probíhal zápas jako na houpačce. Po zahájení to vypadalo na bezpečnou výhru domácích. Ve střední hře hosté šance srovnali, aby po časové kontrole získali sami naděje na tři body. Závěrečné hrubky na obou stranách vedly k ustálení kola štěstí na remízovém výsledku. „Klokani“ byli z remízy nakonec asi o trochu zklamanější než Jihočeši, které každý zápasový bodík přibližuje k pásmu záchrany.

 

Na první šachovnici remíza mezi GM Markem Vokáčem a FM Tomášem Studničkou zřejmě uspokojovala oba borce, ale průběh jsem neviděl, nemohu tedy posloužit podrobnostmi. Na druhé šachovnici se zato odehrál lítý boj mezi nesmiřitelným gladiátorem IM Jiřím Jirkou a GM Jiřím Lechtýnským, který se zase toužil revanšovat za nepodařenou partii s GM Medunou z prvního kola. Zahájení vyznělo spíš pro mladšího z obou hráčů, který ve výměnné slovanské použil starý, ale dobrý patent Kramnika Je4! a získal iniciativu. Zkušený velmistr se přece jen dostal z nejhoršího, postupně vylepšoval své postavení a nakonec v dramatické koncovce využil snahy svého protivníka vydolovat z pozice unikající výhodu k zisku materiálu. Zajímavé je, že právě neopodstatněné úsilí hrát na výhru vedlo k nehodám i v jiných partiích tohoto zápasu.

Na třetí šachovnici se nám už tolik nedařilo. FM Standa Cífka zvolil sice proti d4 IM Jana Sodomy solidní zahájení se šancí na postupné vyrovnání. Pak se ale dal strhnout k zápletkám, v nichž tahal za kratší konec. Výsledkem byla ztráta figury i partie. Dalším hrdinou hostů byl jistě Martin Tupý, který prorazil královsko-indickou obranu IM Petra Zváry. Martin skromně tvrdil, že Petr mu k bodu sám dopomohl nešťastnými manévry. Ale bod to byl navýsost důležitý.

 

Martin Tupý (2279) - IM Petr Zvára (2403)

 

Díky aktivnějšímu králi a volnému "a" pěšci přišla v již vyhrané koncovce přestřelka vedoucí k rychlému konci partie. Po 51. ... Sc2+ (viz diagram výše) následovalo 52.Vxc2! h2 53.Vxh2 Vxh2 54.f6 Vh7 55.Kf5 Kb6 56.Kg6 Vh8 57.Kg7 Va8 58.f7 Kc5 59.f8D Vxf8 60.Kxf8 Kxc4 a černý se vzdal.

Martin Cuhra totiž dost trpěl pod tlakem FM Květoslava Znamenáčka. Aby se vymanil ze sevření, dal dva (!) pěšce za přechod do čtyřvěžové koncovky za přítomnosti nestejnobarevných střelců. Nakonec se dopracoval k pevnosti a zrodila se druhá
(a poslední !) remíza zápasu.

Dobře to v zahájení nevypadalo ani pro Zdeňka Vybírala, který na Nimcovičovu indickou obranu Rostislava Táborského nereagoval nejlépe. Navíc hned v sedmém tahu přehlédl pěšce a musel hledat taktické protišance doslova za každou cenu.

 

Zdeněk Vybíral (2192) - Rostislav Táborský (2270)

Logicky vyhlížející 7.Se3? přivodilo 7. ... dxc4 a nešlo 8.Sxc4 pro 8. ... Jxe5! 9.dxe5 Dh4+
s dvojím úderem.

 

 Tak by to dopadlo, dvojí úder na pole c4 a e1

Dařilo se mu však udržovat napětí až do časovky soupeře, který výletem dámy na bílé dámské křídlo sice získal střelce, ale ztratil za pěšáka věž. Bílý konečně ukryl krále do bezpečí, ale černý král se po prakticky vynucené výměně bílého černopolného střelce za černého jezdce cítil mnohem bezpečněji. V součtu se silným volným pěšcem „a“ měl černý za kvalitu zcela dostatečnou kompenzaci. Po časové kontrole dokonce pokračoval ve hře na výhru. Když ale vzápětí přehlédl léčku skrytou v nenápadném De7 a bílý se prodral k bodu f7, musel černý kapitulovat.

 

Na snahu o aktivní hru 42. ... c5 přišlo agresivní 43.De7!

Po 43. ... cxd4?? očekával černý nejspíše okamžité braní na "f7", jenže přišla zdrcující vsuvka 44.De8+ a černý se vzdal, neboť po 44. ... Kg7 přijde již 45.Vxf7+ s nekrytelným matem v dalším tahu. 

 

Podobný průběh jen se smutnějším výsledkem mělo další královsko-indické střetnutí mezi Jaroslavem Voříškem a Petrem Nídlem. Petr v něm dlouho tahal za kratší konec – pozice, do které se dostal po zahájení, vypadala strategicky hodně podezřele. Urputná obrana mu přinesla kvalitu, za kterou neměl bílý víc než dostatečnou kompenzaci.

 

Jaroslav Voříšek (2276) - Petr Nídl (2203)

Petr po 27.Jge4 přehlédl nadějné pokračování 27. ... f5!, kde po 28.gxf6 exf4 29.fxe7 Dxe7 30.Kh3 Kd7 měl černý kvalitu a mohl pomýšlet na výhru.

Stejně tak propásl Petr v partii ještě jednou výhru ve 40.tahu:

 

Místo 40. ... Vc7? mělo přijít aktivní 40. ... Vd4!

Aktivní 40. ... Vd4! vedlo po 41.Sxf8 Vd2! ke ztrátě bělopolného střelce bílého a bílý by koncovku bez tohoto střelce prohrál. Petr ale v koncovce přecenil své možnosti, hnal se za pěšcem na g5 a mezitím soupeřův pěšec c6 proklouzl až do dámy.

 

Finále partie, 57. ... Vxd7 vedlo do remízové pěšcové koncovky

V partii se ale stalo 57. ... Ke7? a po 58.Sf5 se musel černý vzdát, neboť přichází o celou věž.

Stejně násilná snaha vydolovat z vyrovnané pozice šance na výhru stála bod i Františka Bostla s Miroslavem Šmídem. Fanda se pustil do divoké honičky ve věžové koncovce v domnění, že musí riskovat, abychom neprohráli. Protože v té době ještě ani moje pozice ani pozice GM Lechtýnského neslibovaly víc než boj o holý život. Bohužel se černý „c“ pěšec domácího borce ukázal rychlejší než bílý „a“ pěšec. Někdy se hranice únosného rizika odhaduje špatně v šachu stejně jako v životě. Naštěstí šach je jenom hra. Konečné účtování tedy bylo TJ Bohemians Praha - QCC České Budějovice 4:4. Tak příště hrajeme doma s lídrem z Lysé.