2.divize zachráněna !!
- Kategorie: Soutěže
- Napsal Jiří Havlíček 12. 5. 2015 23:23
- Zobrazeno: 3662 krát
V sobotu 11.dubna jsme nastoupili proti vedoucímu týmu ve skupině o udržení Jiskře Třeboň. Úkolem bylo uhrát co nejvíce bodů, protože o záchraně mohlo rozhodovat i skóre. Avšak naši mladí se pořádně vytáhli, získali další zápasové vítězství a díky výsledkům dalších utkání i jistotu záchrany již v předposledním kole celé soutěže.
Poslední zápas za týden v Bechyni tak můžeme pojmout jako šachový výlet. Já jsem opět hrál, takže můj komentář je jen letmý.
Příprava před zápasem, každý si staví figurky u své šachovnice.
Pro mne mělo toto kolo trochu hořkou příchuť díky mému výkonu. Partii se mi podařilo velice pěkně rozehrát. Soupeř byl zbaven rošády a tak stačilo jen otevřít pozici a zavěsit bod. Avšak mně nějak došly síly, nemohl jsem najít tu správnou cestu, udělal jsem několik opticky hezkých tahů, ale na razantní postup „f“ pěšce jsem se nezmohl.
Prvních pět šachovnic, Láďa, Pavel, já, Michal a Matěj.
Asi po hodině a půl se přišel zeptat Matěj, zda může přijmout remízu. Matěj měl figuru více, ale za 2 pěšce. Jeho soupeř měl věž a dva pěšce na každém křídle, Matěj věž, střelce a po pěšci na každém křídle. Při obhlídce jsem zjistil, že Kryštof stojí velice dobře a jeho partie spěje nejspíše k výhře, já jsem stál také ještě lépe, ostatní pozice byly vyrovnané. Matějovi jsem řekl, ať ještě zkusí hrát dál, prohrát to podle mne nemohl.
Zbývající šachovnice, Adam, Kryštof a Míša.
K prvnímu zvratu došlo v mé partii. Nejprve jsem zcela chybně vyhodnotil pozici a zvolil pochybný plán hry. Místo rozhodujícího obsazení 8.řady jsem se rozhodl okupovat 7.řadu (prostě jsem si myslel, že stojím tak dobře, že vyhrává vše a nespočítal jsem to). Pak jsem se rozhodl zaútočit jezdcem přes pole „d5“ na černopolného střelce na „f6“, kterého jsem pak vyměnil a vytvořil tak černému dvojpěšce. Černý tak měl do koncovky tři pěšcové ostrůvky, což mělo být mojí výhodou. Nějak jsem opominul, že díky tomu oživím černému mrtvou věž na „h8“, připravím černému králi únikové pole „g7“, rozehraji bělopolného střelce na „b7“ a oslabím si pole „c2“. Kdybych i v této fázi partie principiálně postupoval pěšcem „f“, měl by soupeř veliké problémy. To mi během pár tahů došlo a byl jsem z toho tak rozladěn, že když jsem si všiml, že mohu vyšachovat soupeři figuru, ihned jsem po této možnosti skočil, přestože jsem původně chtěl hrát něco jiného. Malinký problém byl v tom, že jsem dal dámu na napadené políčko a jednotahově jsem o ní přišel. Partii jsem okamžitě vzdal. Prostě hrůza.
Únava není dobrý parťák k šachové partii, občas zaúřaduje.
Naštěstí ihned kontroval Kryštof Nuc, který realizoval převahu několika figur. Na remízu se mne také ptala Míša, ale měla vyrovnanou pozici se spoustou figur. Počítal jsem s tím, že by mohla uplatnit své větší herní zkušenosti.
Kryštof šel jistě za vítězstvím již od počátku partie.
Remízu jsem zato povolil Matějovi Kaňkovi, neboť se jeho soupeři podařilo vyměnit pěšce na královském křídle a na dámském měl dva proti jednomu s podporou krále. Matějův král byl přitom na královském křídle, takže by nestačil zabránit výměně svého posledního pěšce, a ještě by riskoval jeho ztrátu. Mohla se tedy hrát i koncovka věž, dva spojení pěšci a král na dámském křídle proti věži, střelci a králi vzdáleném na královském křídle, což mohlo být i nepříjemné.
Matěj usiloval celou partii o vítězství.
Od této chvíle se začal zápas vyvíjet v náš prospěch. Pavel Štěch byl postaven před nepravidelné zahájení (1.b3), takže musel hned od počátku partie tvořit. Vedl si ale dobře, hrál aktivně a dostal soupeře pod tlak. Taktickým obratem získal Pavel pěšce a soupeř musel následně odevzdat kvalitu. Po hromadné výměně figur pak získal dalšího pěšce a soupeř už neměl chuť nechat si ukázat realizaci vyhrané koncovky a partii vzdal. Pěkný výkon.
Pavel svým výkonem a bodem nastartoval tým k výhře.
Pak jsem povolit přijmout remízu Míše Lorencové, protože její pozice byla vyrovnaná, na šachovnici bylo ještě dost figur a Míša nevěděla moc, co má hrát. A protože Michal stál velice nadějně, Láďa s Adamem vyrovnaně, tak půl bodu náš přibližovalo k překvapivému výsledku a pravděpodobné záchraně v soutěži.
Míša přidala důležitých půl bodu.
Pak vyhrál Michal Vokurka, protože jeho soupeř spáchal něco podobného jako já, avšak zde to nebylo laciné přehlédnutí, ale důsledek tlaku a iniciativy, kterou Michal na soupeře vyvíjel. Také od Michala velice pěkný výkon.
Michal stvrdil svým výkonem naší příslušnost ke 2.divizi.
V tuto chvíli jsme měli jistou remízu a v našem táboře vládla veliká spokojenost. Hrály se ještě dvě partie. Láďa nabízel remízu, ale jeho soupeř odmítal. Hrála se uzavřená pozice s věží a jezdcem proti věži a jezdci. Jestliže by Láďa vyměnil jezdce, nejspíše by prohrál a tak se této výměně vyhýbal. Velice jedovatou pozici měl Adam Pavlíček. Stál sice vyrovnaně, ale byl pod tlakem a navíc měli oba soupeři značnou časovou tíseň, takže výsledek partie byla loterie. Také Adam měl pokyn nabídnout remízu. Soupeř ale odmítl a snažil se dále na Adama tlačit. Adam ale vyměnil figury, zjednodušil pozici a nakonec to byl jeho soupeř, kdo nabídl remízu. Adam si také počínal již jako zkušený harcovník, bojoval a ustál těžkou situaci. A bylo tu překvapivé, ale naprosto zasloužené vítězství.
Adam nás zkušeně posunul k vítězství v zápasu.
Nakonec dospěla do remízy i partie Ládi Nagye. Jeho soupeř poznal marnost svého snažení. Láďa byl jako skála a všechny pokusy o přechod do výhodné koncovky soupeře prohlédl a eliminoval. Také velice pěkný výkon.
Láďa prokázal oprávněnost své nominace na 1.šachovnici.
Nakonec tedy velice radostných QCC České Budějovice D – Jiskra Třeboň 5:3.
Výkon celého týmu byl mimořádně povzbudivý, protože o definitivní záchraně v 2.divizi rozhodli sami žáci bez přispění svého trenéra (který jako jediný v zápase prohrál !) a to po velice pěkných partiích, kde předčili své zkušenější soupeře. A tak místo toho, abych před posledním zápasem sezony bil na poplach, že jde o nejdůležitější zápas, který rozhodne o sestupu, tak pojedeme jen na výlet do hezké Bechyně.